Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych doplnila k tomu, co jsem řekla ve své předchozí poznámce. Já jsem upozorňovala na to, že vy něco dáte do Sněmovny a nemáte shodu. Vezměme si teď rovnou tento zákon. Jaká byla jeho původní podoba? Jak jste plánovali odchod věku do důchodu? Naplánovali jste to nějakým vzorcem týkajícím se doby dožití, takže by lidé odcházeli ve věku 70 let, případně i později, tak vám to vycházelo. A najednou jste zjistili, že přece jenom ta společnost s tím není zcela srozuměna a nyní zastropujete na 67. Ano, je to lepší než 70, to já souhlasím, ale na tom jsem chtěla ukázat, že skutečně vy nejste schopni se domluvit na tom, co skutečně chcete.

Vy jste původně chtěli, aby naše děti odcházely ve věku 70 a více let do důchodu. Pamatujete si na to? Pamatujete si na první čtení? Já velmi dobře. Dotýká se nás to všech, co jsme rodiči takovýchto dětí. Já si nedokážu představit ani sebe, že budu pracovat v 70 letech. Jsou lidé, kteří to dokážou, ale většina lidí opravdu toho není schopna. Takový byl původní návrh.

A to je to, co říkám. Vy dáte něco do Sněmovny a ve své podstatě to množství pozměňovacích návrhů, které vede ke změně, je až překvapivé. Zkuste někdy více popřemýšlet před tím, než to sem dáte, co dáte a zda to budete zase v průběhu legislativního procesu tak významně měnit. To je to, co jsem vám chtěla k tomu říct. Zkuste předtím uvažovat, než nám to tady podstrčíte. Děkuji.