Vážené kolegyně, vážení kolegové,

projednáváme návrh poslanců Marka Bendy, Marka Výborného, Jana Jakoba, Josefa Cogana a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Projednáváme, jak již bylo zmíněno, poslanecký návrh zákona. K této oblasti se vrátím potom v obecné rozpravě.

Předkladatelé uvádějí nedostatky, které spatřují v dosavadní právní úpravě a deklarují, že chtějí vytvořit předpoklady pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivovat státní zaměstnance k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílit i odpovědnost představených. Důvodová zpráva uvádí okruhy problémů, které chce novelou odstranit.

Kritizovaným nedostatkem stávající právní úpravy má být existence dvou na sobě nezávislých pozic náměstků v ministerstvech a Úřadu vlády České republiky - náměstka člena vlády, který je součástí politického aparátu a nemá významné pravomoci ve služebních vztazích a náměstka pro řízení sekce, jenž je představeným a tedy stupněm řízení podle zákona o státní službě.

Pro odpolitizování státní správy jako jednoho z cílů zákona o státní službě považují předkladatelé nezbytné striktní oddělení politické a úřednické, odborné, linie státní správy. Dosavadní systém výběru představených údajně posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má mít negativní dopad na profesionalitu státní správy a neumožnění schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun. Vysoká stabilita má uzavírat státní službu i odborníkům zvenčí.

Neztotožňuji se s předkladateli zákona, že vysoká stabilita je ve státní službě problémem. Je zcela opomíjen přínos stability pro činnosti související s administrováním a rozhodováním ve správních řízeních a řízeních o přestupcích. Například ministerstva jsou v některých řízeních odvolacími orgány a také přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů. Stabilizace státní správy na takových postech je spíše žádoucí z důvodů sjednocení rozhodovací praxe.

Předložený návrh si klade za cíl snížení administrativní náročnosti související s prováděním výběrových řízení a to formou vynětí výběrového řízení z působnosti části druhé a třetí správního řádu. Zjednodušeně řečeno, jmenování výběrové komise nebude mít formu rozhodnutí. Navrhuje se zkrácení minimální lhůty pro podávání žádostí z 10 dnů na 7 dnů, přičemž se této možnosti nemusí využít. Tato úprava se jeví zbytečná. Je však v rozporu s deklarovanou snahou umožnit širší zapojení odborné veřejnosti do výběrových řízení.

Pokud se toto ustanovení bude využívat, tak se možným uchazečům znemožní řádné posouzení, zda se přihlásit či nikoliv, neboť v této lhůtě je zahrnuto i samotné doručení, to je ne podání na poštu, ale doručení na podatelnu konkrétního úřadu. Žadatel nemající datovou schránku a bydlící ve větší vzdálenosti bude muset zajistit osobní dopravu žádosti na podatelnu. Sedm dní pro rozhodnutí, zda se přihlásím či nikoliv na takto významnou pozici a ještě stihnu doručit žádost, se mi zdá málo, pokud o tom nevím dopředu.

Rozšíří se možnost omezit počet žadatelů, kteří absolvují pohovor před výběrovou komisí. Omezení bude dáno úspěšným zvládnutím písemné zkoušky předcházející provedení ústního pohovoru. Dosud je možné tento postup uplatnit, pokud počet žadatelů činí nejméně deset a k pohovoru je nutné pozvat nejméně pět žadatelů. Nově se navrhuje snížit počet žadatelů nejméně na pět a k pohovoru pak pozvat nejméně tři žadatele.