Tak děkuji, pane předsedající. S ohledem na množství pozměňovacích návrhů, které budu odůvodňovat, jsem toto chtěla trošku rozložit do bloků. Ale ještě před tím, než začnu s pozměňovacími návrhy, tak chci říct, že skutečně jednání proběhla, tak, jak říkal poslanec Marek Výborný. Samozřejmě, že se snažíme my maximálně přece jenom zjemnit ten návrh a uvidíme, co se nám po dohodě podaří. Nicméně i já se domnívám, že ten návrh není úplně šťastný, ale nebudu se opakovat, co jsem říkala v prvním čtení přejdu k pozměňovacím návrhům. 

Takže nyní k pozměňovacímu návrhu číslo 941, který jsem podala společně s poslankyněmi Helenou Válkovou a Taťánou Malou. Dle předloženého návrhu zákona má být pětileté funkční období pro všechny představené vyjma vedoucích oddělení na pět let. Rozšiřuje se tak okruh představených, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Stejné služební místo lze při úspěšném absolvování výběrového řízení zastávat opakovaně. V případě, že bude ve výběrovém řízení vybrán jiný uchazeč, dosavadnímu představenému nezanikne služební poměr a bude převeden na jiné vhodné služební místo. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dle předloženého návrhu bude u představených posuzovat jejich pětileté funkční období ode dne jmenování, a to zpětně. Pokud byli jmenováni před více než pěti lety, tak doba určitá pro jejich jmenování do funkce skončí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K tomu si dovolím citovat z důvodové zprávy k bodu 4 přechodných ustanovení z návrhu zákona: "V případě obsazování služebního místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru postupem podle navrhovaného zákona nejde o plošné přesoutěžení. Výběrová řízení je nezbytné vyhlašovat postupně a uvážlivě, přičemž harmonogram je na odpovědnosti služebních orgánů, resp. členů vlády."

Dovoluji si upozornit, že nezbytnost postupného a uvážlivého vyhlašování výběrových řízení je pouze v důvodové zprávě, avšak není zakomponována v návrhu zákona. Z tohoto důvodu předkládám společně s kolegyněmi Helenou Válkovou a Taťánou Malou pozměňovací návrh, který by naplnil důvodovou zprávu zákona o postupném a uvážlivém přesoutěžení, a to tím, že se umožní řádná příprava k takovému kroku. K přesoutěžení vedoucích služebních úřadů, vrchních ředitelů sekcí, ředitelů sekcí a ředitelů odborů by tak došlo až po pěti letech od účinnosti - zdůrazňuji - poslanecké, nikoli vládní novely zákona. Přijetí tohoto návrhu by znemožnilo provedení okamžité politické čistky ve většině úrovní správních úřadů. Posunutím počátku běhu funkčních období na den nabytí účinnosti návrhu poslaneckého zákona by se tak vládní koalice zprostila podezření, že jí jde spíše o masivní čistky než o kvalitu státní správy. Tolik k návrhu číslo 941.

Nyní k pozměňovacímu návrhu 943 - opět se jedná o pozměňovací návrh můj, paní poslankyně Heleny Válkové a paní poslankyně Taťány Malé. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, si stanovuje za cíl stanovit funkční období u všech představených s výjimkou vedoucích oddělení s cílem podpořit zachování adekvátní míry nových podnětů a přístupů na strategické úrovni řízení veřejné správy. Zavedení funkčního období předkladatelé považují za nástroj k posílení politické neutrality státní služby, neboť častá obměna osob ve vedoucích pozicích předchází tvorbě klientelistických sítí, a dále je významným prvkem profesionálního rozvoje státního zaměstnance, který získává vhled i do jiných oblastí státní správy a rozvíjí svou odbornost. Časově omezené funkční období může přispět ke zvýšení motivace stávajících představených k osobnímu rozvoji.

Jakkoliv se lze s úvahami, které předkladatele k návrhu vedly, ztotožnit, nelze odhlížet od rizika, které s sebou pravidelné přesoutěžování téměř všech skupin představených státních zaměstnanců povede, především v podobě potenciální destabilizace a politizace státní správy. Jedná se přitom o dva jevy, před kterými v minulosti varovala i Evropská komise a na něž reagovalo právě přijetí zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Je zřejmé, že v chodu státní správy je zapotřebí kromě flexibility vyžadované pravidelnou změnou politické reprezentace zajistit také jistou kontinuitu její činnosti, aby nedocházelo vždy s uplynutím volebního období, resp. po uplynutí pěti let, k ukončování dosavadních procesů a plánů strategického a koncepčního rozvoje a jejich nahrazování procesy a plány novými, a to pouze z důvodu obměny v osobách vedoucích dotčených útvarů, aniž by efektivita a hospodárnost takových změn byla náležitě hodnocena.

Je-li hlavním cílem předcházet tvorbě klientelistických sítí, profesionální rozvoj zaměstnance a zajištění, aby dotčené orgány státní správy vykonávaly svou působnost v mezích zákonnosti podle aktuálního politického zadání, postačuje stanovit funkční období pouze u nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, personálního ředitele sekce pro státní službu, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce a ředitele sekce, kteří pak mohou ze své pozice bezprostředně nadřízeného představeného dohlížet na efektivní výkon působnosti a v případě potřeby iniciovat přijetí personálního opatření ke zjednání nápravy. Současně tím bude pro případy dvou nejnižších skupin představených zajištěn dlouhodobý a stabilní výkon státní správy za současné garance ochrany před přílišnou politizací jejich činnosti.

Pozměňovací návrh 943 ve své podstatě říká, že není nutné přesoutěžovat nižší stupně řízení.

Pozměňovací návrh 944 - opět se jedná o pozměňovací návrh můj, paní poslankyně Heleny Válkové a paní poslankyně Taťány Malé. Cílem pozměňovacího návrhu 944 je možnost zakotvení, aby každý ministr měl pouze čtyři náměstky. Předložený poslanecký návrh zákona totiž ruší stávající omezení zákona, podle nějž může mít každý člen vlády pouze dva politické náměstky. Poslanecký návrh přitom ze stávajících náměstků pro řízení sekcí - takzvaných odborných náměstků, kteří jsou v úřadech ve služebním poměru, činí vrchní ředitele. Tito vrchní ředitelé mají dále řídit své sekce, přičemž mají mít nadále oprávnění zastupovat člena vlády na zasedání vlády i ve výborech či komisích Poslanecké sněmovny nebo Senátu Parlamentu ČR. Jejich faktické postavení náměstků, včetně platového ohodnocení a dalších výhod, by jim zůstalo bez dalšího.

Ovšem zmíním se k tomu, že pokud budou vrchními řediteli a podobně, v souladu s ústavou nebudou moci zastupovat například na jednáních výborů Sněmovny pana ministra, protože v ústavě je jednoznačně řečeno, že tak můžou činit pouze náměstci. Dojde-li k přejmenování, tak prostě tito odborníci opravdu nebudou moci pana ministra nebo paní ministryni zastupovat.

K těmto odborným náměstkům, nazývaným ovšem nyní vrchními řediteli pro řízení sekcí, poslanecký návrh doplňuje další úroveň vedení v podobě neomezeného počtu politických náměstků. Poslanecký návrh, kterým se tak obchází smysl a účel zákona o státní službě, by ve svém konečném důsledku znamenal, že na resortech budou působit ředitelé odborů, vrchní ředitelé, tedy odborní náměstci, a dále neomezený počet náměstků člena vlády působících mimo služební poměr k úřadu, tedy náměstků ryze politických neodborných, které si bude každý člen vlády moci libovolně měnit na začátku i v průběhu svého funkčního období.

Kromě radikálního zpolitizování státní správy by předloženým návrhem došlo k extrémnímu a zcela zbytečnému nárůstu nákladů na vedení správních úřadů ze státního rozpočtu. Je absurdní, že tato vláda od začátku svého vládnutí deklaruje, jak bude na státní správě šetřit, přitom je to právě ona, která od prvního dne ve funkci zřizuje další a další místa. Ihned po převzetí Úřadu vlády tak například došlo k navýšení počtu zaměstnanců o 74 osob. Jednalo se o dva nové ministry a jejich osobní aparát. Nyní se plánují další a ještě mnohem větší nárůsty v managementu resortů. Tito noví náměstci budou mít samozřejmě nárok na odpovídající kanceláře, sekretariát, automobily s řidiči, výdaje na reprezentaci a v neposlední řadě vysoké platy a pravidelné odměny. Na každém resortu by tak uvedeným návrhem došlo každý rok k obrovskému nárůstu výdajů ze státního rozpočtu.

Tolik ke třem pozměňovacím návrhům, které jsem nyní přednesla.

***
Po krátkém oddechu se vracím zpět. Nicméně navázala bych na kolegyni Bereniku Peštovou. Jedná se v tomto případě o poslanecký návrh. Kdyby to byl vládní návrh, tak bychom se dočkali možná toho vyčíslení. Nicméně já bych tu chtěla na mikrofon přečíst, co je v té důvodové zprávě k návrhu zákona: „Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na státní rozpočet." No, vzhledem ke zvýšení počtu náměstků si myslím, že tato informace uvedená v důvodové zprávě není pravdivá. Zvýšený počet úředníků nebude mít vliv na státní rozpočet - to jedině, že by někdo nedostal odměny, že by se jinak ušetřilo na ministerstvu, ale domnívám se, že to není pravdivé. A možná by bylo dobré, pokud nabude účinnost tento zákon, zabývat se tím, jak to mělo vliv na rozpočet. Bylo by to hodně zajímavé a já se těším, protože mám dobrou paměť, a určitě to udělám v budoucnu.

Nyní k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 1021. Je to pozměňovací návrh poslankyň Kláry Dostálové, Aleny Schillerové a Zuzany Ožanové. Poslanecký návrh zákona přichází s eliminací doby, za kterou je možné prokazovat dosažení potřebné praxe pro jmenování představených daného stupně. Je zřejmé, že návrh je motivován odstraněním příliš svazující podmínky pro otevřená výběrová řízení, která můžou potenciálně diskvalifikovat zkušené kandidáty na představené, aniž by pro to existovaly objektivní důvody, pouze z toho titulu, že potřebnou praxi nabyli v období dřívějším, než je stanovená doba pro prokazování kvalifikace. Tento cíl lze pochopit a v zásadě podpořit.

Navrhovaná změna však zcela abstrahuje od toho, že je důležité nejenom to, zda vyžadované praxe bylo kdy v minulosti vůbec dosaženo, ale také to, zda dosažená úroveň dovedností a zkušeností je dále aktuální. Nejenom soukromý sektor, ale i státní správa se vyznačuje řadou činností vyžadujících vysokou úroveň odborné erudice a kvalifikovaného manažerského vedení. Není proto od věci, pokud je test aktuálnosti vtělen právě do stanovení nejzazší doby, po kterou je možné se dosažené praxe dovolávat. Je-li v současnosti stanovená doba 8 let, 6 let u ředitelů odborů a 4 roky u vedoucích oddělení, příliš svazující, kompromisním řešením, stále způsobilým dosáhnout cíle sledovaného předkladateli zákona, by mohlo být plošné prodloužení na 15 let, nikoliv na neomezenou dobu, jak je v návrhu zákona.

Tím se potenciálně rozšíří počet kandidátů o ty, kteří by byli jinak bez legitimního důvodu diskvalifikováni, a současně se zachovává požadavek aktuálnosti dosažené praxe. Tolik k pozměňovacímu návrhu 1021.

Nyní k pozměňovacímu návrhu 1022, opět se jedná o pozměňovací návrh poslankyň Kláry Dostálové, Aleny Schillerové a Zuzany Ožanové. Tento pozměňovací návrh je velmi jednoduchý. Cílem pozměňovacího návrhu je prodloužit dobu, během níž je nezbytné vyhlásit výběrové řízení na pozici personálního ředitele sekce pro státní službu a pozici ředitele odboru z navrhovaných 18 měsíců na dobu let, tedy 24 měsíců.

Prodloužení umožní služebním úřadům rozložit velkou administrativní zátěž spojenou s povinným přesoutěžením představených zaměstnanců a těmto zajistí alespoň o pár měsíců další kontinuitu v agendách, jež vedou. Dovolím si jenom připomenout, že o této problematice hovořil ve svém slově jeden z předkladatelů návrhu zákona, a to poslanec Marek Výborný, který už předestřel, že by s tímto mohl být vysloven souhlas, i předkladateli návrhu zákona.

Nyní k pozměňovacímu návrhu 1023, rovněž se jedná o pozměňovací návrh poslankyň Kláry Dostálové a Zuzany Ožanové. Cílem pozměňovacího návrhu je zakotvit možnost každého ministra mít nanejvýš tolik náměstků člena vlády, tedy takzvaných politických náměstků, kolik je v daném ministerstvu vrchních ředitelů sekce, to je, kolik (je?) v daném ministerstvu sekcí.

V případě, že se jedná o člena vlády bez ministerstva, může být počet jeho náměstků maximálně dva, jak je tomu dle stávající účinné právní úpravy. Předložený poslanecký návrh zákona ruší stávající omezení zákona, podle nějž může mít každý člen vlády pouze dva politické náměstky. Poslanecký návrh přitom ze stávajících náměstků pro řízení sekcí, takzvaných odborných náměstků, kteří jsou v úřadech ve služebním poměru, činí vrchní ředitele.

***

Děkuji, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já už jsem své vystoupení začala před přestávkou, nyní budu pokračovat. Skončila jsem u toho, že jsem začala představovat pozměňovací návrh Kláry Dostálové a Zuzany Ožanové, který je v systému nahrán pod číslem 1023. Poněvadž jsem stihla přečíst asi dvě nebo tři věty, tak si dovolím pro úplnost to vlastně uvést kompletně.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zakotvit možnost každého ministra mít nanejvýš tolik náměstků člena vlády, tedy takzvaných politických náměstků, kolik je v daném ministerstvu vrchních ředitelů sekce. To je, kolik je v daném ministerstvu sekcí. V případě, že se jedná o člena vlády bez ministerstva, může být počet jeho náměstků maximálně dva, jak je tomu dle stávající účinné právní úpravy. Předložený poslanecký návrh zákona ruší stávající omezení zákona, podle nějž může mít každý člen vlády pouze dva politické náměstky.

Poslanecký návrh zákona přitom ze stávajících náměstků dělá ředitele pro řízení sekcí, kteří jsou v úřadech ve služebním poměru. Tito vrchní ředitelé mají dále řídit své sekce, přičemž mají mít nadále oprávnění zastupovat člena vlády na zasedání vlády i ve výborech či komisích. K tomu bych chtěla uvést, že toto sice důvodová zpráva návrhu zákona uvádí, nicméně je v rozporu s Ústavou České republiky, poněvadž člena vlády mohou zastupovat výhradně náměstci. Takže domnívám se, že i proto možná bude potřeba velké množství náměstků.

K těmto odborným náměstkům, nazývaným ovšem nyní vrchními řediteli pro řízení sekcí, poslanecký návrh doplňuje další úroveň vedení v podobě neomezeného počtu politických náměstků. Poslanecký návrh, kterým se tak obchází smysl a účast zákona o státní službě, by ve svém konečném důsledku znamenal, že na rezortech budou působit ředitelé odborů, vrchní ředitelé, tedy odborní náměstci a dál neomezený počet náměstků člena vlády, působících mimo služební poměr k úřadu, tedy náměstků ryze politických, neodborných, které si bude každý člen vlády moci libovolně měnit na začátku i v průběhu svého funkčního období.