Hamáčkovi se Zimolou vůbec nezávidím. Strana zaznamenala v říjnu, se 7% hlasů, nejmizernější volební výsledek ve své předlouhé historii a teď z tohoto pšouku mají noví šéfové cosi uplést. Kromě toho, jsou si oba dva lídři jistě vědomi, co to bude znamenat, když strana zůstane v komparzu sněmovní opozice.

Bláboly Štěchů ad. o tom, jak se ČSSD v opozici dá dohromady, jsou jen bohapustým fantazírováním lidí bez reálného pohledu na věc. Prostě sejde z očí, sejde z mysli. A v příštím roce a půl až dvou letech jediné zpravodajství z poslanecké sněmovny týkající se ČSSD bude věnováno Sobotkově a Pokorného kauze OKD a jejímu vyšetřování v poslanecké komisi. Prostě, ČSSD nutně potřebuje jít do vlády, aby byla vidět. Jiná věc je, kdo by jí tam reprezentoval. Když ovšem vidím vyjádření některých kandidátů do vedení ČSSD na téma účasti ve vládě, musím Hamáčka se Zimolou politovat.

Ti lidé, někteří z nich budoucí spolupracovníci obou již zvolených lídrů, promeškali dobrou příležitost mlčet a zužují oběma zvoleným lídrům manévrovací prostor k jednání. Stejně tak předseda senátu Štěch, který neodpovědně poskytuje médiím rozhovory na toto téma. V nich dokazuje, jak by bylo užitečné jít do opozice a jaký je Babiš šmejd. Babiš je prostě Babiš a na něj Sobotka, Štěch a spol. prostě jen neměli. Za to Babiš opravdu nemůže. Za zmínku stojí také Český rozhlas, který poslední rozhovor se Štěchem dělal. Česky píšící britský novinář Erik Best se nedávno vyjádřil, že Sobotka sice odešel, ale jeho vliv, například v ČRo zůstává. Já bych dodal, že zcela neblahý vliv a duch.

Házet v tomto okamžiku vidle do jednání, které vedou, možná že ne příliš obratně, ale zato intenzivně, oba zvolení lídři ČSSD s A. Babišem, je vcelku nechutné. A sociální demokracii to silně poškozuje. A byl to právě Štěch, který v nedávné minulosti tak rád brojil proti všem lidem, kteří přicházeli s jiným názorem, nežli jaký měl zcela neschopný předseda ČSSD Sobotka. Pokud jednání ČSSD s hnutím ANO o koaliční vládě skončí neúspěchem, hledejme viníky v někom úplně jiném než v Hamáčkovi a Zimolovi.