A tak se Erdogan snaží ovlivnit nacionalistické turecké voliče ostrou slovní pyrotechnikou vůči sousedním státům. Turecká armáda již před řadou měsíců v krátkém tažení obsadila severní Sýrii obývanou Kurdy. A učinila tak bez ohledu na to, že to bylo proti vůli legální syrské vlády. Legální kyperské vládě, tedy vládě státu EU, Turecko zabraňuje v těžbě z bohatých nalezišť ropy u kyperských břehů.

A v současné době má Turecko „problém“ s Řeckem v souvislosti s poskytnutím azylu několika tureckým vojákům, kteří se angažovali před dvěma lety v puči proti Erdoganovi. Místopředseda turecké vlády dokonce veřejně naznačil, že si pro tyto pučisty můžou Turci dojít, aby zajistili jejich spravedlivé potrestání. Kde jinde, no samozřejmě v Turecku. Turecká letadla narušila v této souvislosti vzdušný prostor Řecka, jako by se nechumelilo.

Napětí mezi oběma státy patřícími k jižnímu křídlu NATO, by se dnes dalo krájet. A co na to generální tajemník NATO, jindy tak mnohomluvný Jens Stoltenberg? Aliance prý není k tomu, aby řešila vztahy mezi svými členskými státy. Tak se ptám, k čemu je vlastně NATO, když jeden jeho členský stát musí zbrojit proti druhému, protože má pocit, že jej ten první dlouhodobě ohrožuje. Zda právě toto není otázka, kterou by se mělo zabývat NATO a jeho generální tajemník. Ostatně nepřiměřené vojenské výdaje Řecka, které dlouhodobě dosahovaly 4% HDP (české výdaje na zbrojení mírně přesahují jen 1% HDP), byly jedním z faktorů, který způsobil rozpočtovou krizi Řecka.

Řecko k radosti zejména amerických, německých a francouzských zbrojařů se vyzbrojovalo, aby bylo schopno čelit případné agresi Turecka. A to ho stálo úplně zbytečně desítky miliard dolarů. To je Řekové mohli využít racionálnějším způsobem. A Severoatlantická aliance tehdy mlčela jako ryba… A teď, při rýsujícím se Řecko - tureckém konfliktu, konfliktu mezi dvěma členskými státy NATO, dělá opět mrtvého brouka.