Také Česká republika by ve svých výrobních kapacitách, jejichž značná a velmi pravděpodobně větší část je zastaralá a nemoderní, potřebovala uskutečnění technologické revoluce a prosazení robotizace, tak jak k tomu došlo a dochází v nejvyspělejších státech světa. V těch českých výrobních kapacitách, kde se to v zásadě podařilo – například v Škodě Mladá Boleslav nebo v nošovické a kolínské automobilce, dosahují zaměstnanci takové produktivity práce, která je srovnatelná se západními automobilkami. V ostatních odvětvích průmyslu však Česká republika, co se týká produktivity práce, velmi zaostává, a dynamičtější růst produktivity práce vykazuje v posledních letech například i Slovensko či Polsko.

Je dobře, že poradci premiéra upozornili že je třeba mluvit o robotizaci. Ale pokud se Sobotka ještě před pár týdny při návštěvě v ČNB plácal po ramenou se členy bankovní rady ČNB a oceňoval nesmyslné oslabování české koruny, je to trochu protimluv.

Kdyby neexistoval „měnový závazek ČNB“, který znamená umělé udržování kurzu eura a koruny v poměru 1:27, bylo by dnes euro za nějakých 23–25 korun. Z toho vyplývá, že i nákupy moderních technologií by bylo možné provádět o 10–15 % levněji nežli nyní. A to je pochopitelně velký rozdíl. Jinak rečeno, opatření ČNB z listopadu 2013, které ČNB nedokázala včas zarazit, daňové poplatníky stálo už téměř 2 biliony korun, ale zejména neprospělo nezbytné modernizaci českého průmyslu.

Koupě moderních, těch nejprogresivnějších, technologií jsou odkládány ve výrobním sektoru vesměs až na dobu, kdy bude koruna ve vztahu k euru pevnější, a tedy kdy se technologie budou kupovat levněji.