Ruku v ruce s úspěšně se rozvíjející průmyslovou výrobou jde i výborný vývoj exportu (přebytek obchodní bilance v listopadu činí 11 mld . Kč). Čtvrtinu exportu v českých podmínkách tvoří export automobilů, po kterých je v Evropě v současné době poptávka. A můžeme říci, že nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím u nás byla právě výroba automobilů. V listopadu ovšem po dlouhé době, po ukončení všech odstávek a provozních přestávek v elektrárnách, jela naplno také energetika. Stala se tedy po delší době faktorem, který posiloval průmyslovou výrobu a hospodářský růst.

Nezbývá než se v této souvislosti uštěpačně zmínit o různých falešných prorocích z řad české pravice, kteří před deseti a méně lety věštili, jak nás velký rozvoj automobilového průmyslu vede do ekonomické propasti. Dnes je jasné, že kdyby nebylo automobilového průmyslu, měli bychom s exportem a s obchodní bilancí státu velké problémy. Je dobré toto připomenout těm různým Topolánkům, Kalouskům, Langerům, Nečasům, Tlustým a dalším, kteří brojili proti podpoře výstavby například nošovické automobilky Huyndai.

Stát toho pro stavebnictví moc neudělal

České stavebnictví se v listopadu meziročně propadlo zhruba o 3,5 %, což ovšem není tak špatný výsledek, s ohledem na to, že v roce 2015, v listopadu a v prosinci, vrcholil stavební boom související s čerpáním peněz z evropských fondů z období let 2007 – 2013. V roce 2015, kdy byla poslední možnost ještě čerpat zbývající prostředky, bylo vyčerpáno cca 150 miliard korun evropských peněz.

V roce 2016 bylo ovšem čerpání evropských fondů titěrné. Lze říci, že stát nedělal žádné velké stimuly českému stavebnictví ani v oblasti legislativy. MMR nepřipravilo programy pro rozvoj bytové výstavby v oblasti sociálního, komunálního a družstevního bydlení. Nebyly dostatečně připraveny ani projekčně, ani výkupy pozemků veřejné stavby zajišťované státem. Stát toho pro stavebnictví prostě mnoho neudělal. A zejména je třeba kriticky hodnotit to, že MMR a ministerstvo financí nebyly schopny zorganizovat systém financování čerpání fondů EU do konce sedmileté finanční perspektivy let 2014-2020. A tak z celkové disponibilní sumy cca 650 ml. Kč evropských peněz na tuto "sedmiletku" je za tři roky vyčerpána necelá desetina.