Dluhy Řecka i nadále dosahují výše – a od počátku řecké krize v roce 2009 ještě razantně narostly – kdy není reálně možné ani v průběhu příštích desítek let tyto dluhy zaplatit.

Podstatná část těchto dluhů vznikla v posledních čtyřiceti letech na základě nesmyslných dodávek vojenské techniky, technologie a matriálů v průběhu posledních třiceti let. A jednalo se zejména o dodávky zbraní z Německa, Francie a USA, tedy z partnerských zemí Řecka v Severoatlantické alianci, které umožňovaly Řecku vyzbrojení ve vztahu k počtu obyvatel mnohonásobně většímu Turecku v poměru 1:2.

A tak má dnes Řecko nesmyslnou ponorkovou flotilu či stovky tanků, letky supersoniků a dalších nesmyslů, které mu dodávaly vděčné zbrojařské firmy místo toho, aby političtí partneři Řecka, což jsou v prvé řadě Západní velmoci, daly Řecku záruky proti eventuálnímu útoku Turecka. Ostatně rovněž řeckého aliančního partnera z NATO.

Věřitelé by se měli probrat ze snů

Západ by si tedy měl přiznat svůj díl odpovědnosti za vznik řeckých dluhů, kdy Řecko ještě v roce 2009, tedy v prvním krizovém roce, vynakládalo na obranu 4 % svého HDP. To byl podíl na úrovni supervelmoci – Spojených států. Takový hazard si středně velká země, jako je Řecko, za tichého přihlížení svých aliančních spojenců samozřejmě neměla vůbec dovolit.

Levicová řecká vláda A. Tsiprase prosadila v řeckém parlamentu mezinárodními institucemi a věřiteli požadované sady zákonů, a tedy udělala vše, co bylo loni v červnu z její strany v průběhu řecké krize dohodnuto.

Věřitelé by se měli probrat ze snu a uvědomit si, že velkou část svých peněz prostě již zpět nedostanou, a pokud zde nechceme každoroční předprázdninové deja vu řecké krize, měli by část dluhů Řecka prostě odepsat. A příště méně fedrovat zbrojaře.