Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych poděkovala všem spolukolegům poslancům a poslankyním a ráda je zde vyjmenuji. Pan poslanec Bauer, Hana Aulická Jírovcová, Vít Kaňkovský, Lucie Šafránková, Markéta Pekarová Adamová a Lenka Dražilová. Ještě připojím paní poslankyni Richterovou, která se připojila ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, kterým jsme společně upravili ještě některé věci, které nebyly v původním tisku 1143 zohledněny.

Na jednu stranu mám velkou radost, že jsme tento sněmovní tisk dotáhli až sem do třetího čtení. Na druhou stranu nemám radost z toho, že tento zákon nebyl předložen kolegy, nebo paní ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Měla na to opravdu čtyři roky a já znova zopakuji, že jsme na výboru pro sociální politiku několikrát všichni napříč politickým spektrem upozorňovali na to, že pokud nám nebudou předloženy zákony, které jsou potřeba a bude hrozit, že by se nezměnilo vůbec nic, tak se do toho pustíme poslaneckou iniciativou.

Nestalo se nic, poslaneckou iniciativou jsme se do toho pustili a dnes budeme hlasovat o druhé části změny zákona o sociálních službách. Mám velikou radost, že první část, což bylo navýšení příspěvku na péči v pobytových službách ve třetím a čtvrtém stupni, prošla i Senátem bez toho, aby Senát nám tento sněmovní tisk vrátil. Mám z toho radost. Dostala jsem nějaké emaily, že nepodporujeme terénní a domácí péči tím, že jsme srovnali příspěvek na péči do pobytových služeb.

Já si za tím stojím, že jsme ten příspěvek... a děkuji za to všem, protože příspěvek na péči je pro daného klienta, který je mu přiznáván na základě jeho zdravotního stavu. Pokud já budu mít někoho blízkého, o koho se už doma nemohu postarat, nemohu mu dát tu péči, i když bych chtěla, potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči a budeme společně třeba s tím mým blízkým, rozhodneme se, že půjde do nějakého pobytového zařízení, tak nevidím důvod, proč by měl mít menší příspěvek na péči než ten, co je doma. Ono se někdy samozřejmě... vztahuje se to, zaplať Pánbůh, na málo případů, ale ze své pozice, a mám tady i kolegy lékaře, záchranáře, kteří jezdí do domácností a víme, že já podporuji domácí péči, budu ráda, pokud budeme mít co nejvíce seniorů do nejvyššího věku doma, ale příspěvek na péči, kteří mají klienti doma ve třetím, čtvrtém stupni, někdy také neslouží k tomu, aby byl využit na plnou péči pro toho seniora. Někdy je tento příspěvek využíván na to, že... prostě ne na účely, na které má být. Někdy, říkám někdy. Takže jsem za to ráda.

Dnes bychom měli schvalovat druhou část tohoto zákona poslaneckou iniciativou. Ráda bych představila, co jsme tam navrhli. Musím říct, že tato část je vlastně vyzobaný návrh zákona o sociálních službách, který byl na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a jsou tam jenom body, na kterých byla shoda napříč asociací poskytovatelů, napříč kraji, připojila se k tomu i paní Žitníková se svým odborem,... (Napovídají hlasy z pléna.) nebo odborovou organizací, děkuji. Takže opravdu jsme chtěli, abychom prohlasovali alespoň to, na čem je shoda a nevrátilo se nám to třeba ze Senátu, což teď neumím říct. Věřím, že na poslední chvíli se i tento zákon dostane, dostane do praxe.

O co tady jde v tom sněmovním tisku a druhé části zákona o sociálních službách a o čem budeme hlasovat, bych vám ráda řekla. Prvním návrhem je vypuštění automatického valorizačního mechanismu maximálních úhrad. Od roku 2007 do roku 2013 zvyšovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí maximální úhrady v sociálních službách s určitou pravidelností vždy začátkem roku. Návrh na zavedení automatické valorizace těchto úhrad byl zejména reakcí na absenci zvyšování maximální úrovně úhrad od roku 2014. Protože ale tento novelizační bod otevřel diskusi k systémovým a parametrickým změnám příspěvku na péči, které vyžadují širší a delší odbornou diskusi, na kterou teď bohužel s blížícím se koncem funkčního období není prostor, je v rámci tohoto pozměňovacího návrhu tento bod vypuštěn. Říkám, chtěli jsme opravdu, byl to kompromis všech, co jsme na tom pozměňujícím návrhu pracovali.

Nastavení úhradových limitů je v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí formou novelizace příslušné vyhlášky 505 z roku 2006. Kdo se zabývá sociální politikou, určitě ví, že jak my, poslanci usnesením, tak my na výboru pro sociální politiku, tak i, tak i... výzvou pana premiéra byl několikrát apel na paní ministryni, aby tuto vyhlášku 505 změnila. Bohužel se tak nestalo.

Dále je v tomto návrhu neformální pečující. Nově jsou navrhovány změny zákona v oblasti takzvané neformální péče s cílem poskytnout podporu osobám poskytujícím pomoc, závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to prostřednictvím sociálních služeb ve formě rad a nácviku dovedností pro zvláštní péči. V současné době není legislativně upravena pomoc a podpora pečujícím osobám, a to i přesto, že neformální péče zpravidla poskytovaná rodinnými příslušníky podporuje mezigenerační solidaritu, umožňuje klientovi zůstat v přirozeném prostředí, z hlediska nákladů je forma této péče levnější než péče formální instituce.

Dalším bodem, který je zde, je spojení pečovatelské a osobní asistence. U tohoto bodu si myslím, že jste všichni dostali do svých E-mailových schránek několik E-mailů. Někteří poskytovatelé s tím nesouhlasí. Tady u tohoto spojení pečovatelské služby a osobní asistence jsme si opravdu dali velkou práci, aby to odůvodnění bylo pro všechny srozumitelné, proč tomu tak je, proč jsme to udělali, nebo ne udělali, ale navrhli. Takže opravdu v důvodové zprávě je to na dvě a půl stránky A4, nebudu to tu číst.

Dalším návrhem této novely je sloučení pobytových služeb, to znamená, že zde navrhujeme sjednocení sociálních služeb; domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. V současnosti praxe poskytování sociálních služeb tyto druhy zásadně neodděluje. V domovech pro seniory jsou klienti, kteří spadají do cílové skupiny zvláštního režimu a naopak.

Jedním z dalších cílů tohoto opatření je snížení administrativní zátěže, neboť nyní jsou třeba dvě registrace, po změně bude na oba druhy domovů dostačující jenom jedna.

Dalším cílem tohoto návrhu je odstranit z názvu služby slova "zvláštní režim", který je dle nás segregující a stigmatizační. Nově proto bude upravena pouze jedna služba, a to názvem "Domov sociální péče", která bude určena pro širokou cílovou skupinu osob, kterou si poskytovatel specifikuje při registraci. Podle registrovaného okruhu osob pak bude nastaven i režim daného zařízení. Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v systému zajištění sociálních služeb. Realizace plánovaných priorit by měla přispět k postupnému snížení administrativní zátěže poskytovatelů sociálních služeb, což si myslím, že každá, každé, každé snížení administrativy v jakémkoliv resortu sociálních a zdravotních služeb nám hrozně pomůže. A jsem za to ráda.

Dalším bodem, který navrhujeme, jsou sociálně terapeutické činnosti v azylových domech. Jak všichni víme, azylové domy jsou určeny osobám, které přišly o přístřeší. Tato nepříznivá situace je téměř vždy spojena s traumatizujícími zážitky, například domácím násilím, náhlou ztrátou způsobu života a dalšími.

V současné době je většina azylových domů reálně nějakým způsobem, nebo řeší poskytování sociálně terapeutických služeb svým klientům, protože ti klienti to opravdu naléhavě potřebují. Zároveň však řada azylových domů není schopna poskytnout dostatečnou podporu dle individuálních potřeb klienta, především sociálně terapeutické činnosti. Lidé s vysokou individuální potřebou podpory nemohou v současné době řešit svou životní situaci. Rozšířením základních činností této sociální služby by bylo umožnění efektivnějšího poskytování služeb řadě osob s vysokou mírou podpory, například osobám se závislostí, osobám obětí trestných činů, a služba by lépe odpovídala potřebám svých zranitelných klientů.

Posledním návrhem, který bych vám představila v rámci komplexního pozměňujícího návrhu, který jsme vypracovali, je zúžení navýšení maximálních úhrad o 20 % v rámci přechodných ustanovení novely § 72 a 73, a tento bod byl velice, velice diskutovaný. Na tom nebyla shoda, takže jsme opět udělali kompromis a v rámci odborné diskuze, která probíhala v posledních týdnech při vypracování tohoto komplexního pozměňujícího návrhu, se zužuje navýšení maximálních úhrad pouze v oblastech, kde jejich nezvyšování v posledních letech způsobilo reálné problémy a de facto již poškozuje samotné klienty sociálních služeb. Navýšení je tak v rámci pozměňujícího návrhu navrhováno v denním limitu za stravovací služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, kde je nyní maximální limit za celodenní stravu 170 Kč, a kde je oběd nyní možno, kde je za oběd možno nyní stanovit úhradu maximálně 75 Kč.