Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve změn pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 217. Tento sněmovní tisk, tento zákon předkládá celkem 29 poslanců z pěti poslaneckých klubů.

Hlavním smyslem a cílem novely je zavést v českém volebním systému možnost distančního hlasování, tedy tzv. korespondenční volby. Volební právo obecně je jedním ze základních práv, které je zakotveno právními předpisy té nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky, tak také Listinou základních práv a svobod. Listina pojímá volební právo jako základní ústavní právo umožňující občanům podílet se na správě věcí veřejných svobodnou volbou svých zástupců. Volební právo je chápáno jako individuální.

Děkuji vám, pane předsedající. Volební právo je chápáno jako individuální. Každý má možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní. Stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva. Předpokladem funkčního volebního zákona, splňujícího zadání stanovených principů, by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit a nevytváří procesní ani jiné bariéry pro jeho uplatnění, třeba bariéry územní. Pro české občany, kteří se v době voleb nacházejí nebo dlouhodobě žijí v zahraničí, však existují procesní, ale také třeba finanční bariéry, které jim jejich výkon volebního práva značně komplikují nebo zcela znemožňují.

Ačkoliv je nyní ze zákona hlasování v zahraničí umožněno při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě Prezidenta republiky, a to ve volebních místnostech, které jsou zpravidla zřizovány na zastupitelských úřadech, je možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech kritizována, a to zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad, a to zejména v těch rozlehlejších státech jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada, Rusko atd., ale samozřejmě i v těch menších, kam se mnohdy musí volič dopravit ještě navíc dvakrát, a to při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a pak při samotném hlasování.

Proto navrhujeme zavést možnost korespondenční volby, která by tyto bariéry odstranila. Možnost volit korespondenčně je tradiční např. právě ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo Austrálii. V těchto zemích je shodou okolností silné zastoupení našich spoluobčanů. O to méně je pro mne přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně bez možnosti korespondenční volby vytváří faktické technické překážky účasti ve volbách. Dám příklad. Cesta mnohdy v těchto zemích může mít stovky i tisíce kilometrů, znamená to tedy třeba koupi letenky a ještě k tomu - jak jsem zmínila - nadvakrát, protože je nutné se tedy dostavit na zastupitelský úřad nejdříve k zápisu při podání žádosti a pak při samotném hlasování. A při takových volbách jako jsou třeba prezidentské, samozřejmě jsou dvoukolové, to ještě znamená dvojnásobek cest.