Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, v červenci tohoto roku jsem se na vás obrátila písemnou interpelací ve věci podezření z trestného činu krácení daně koncernem Agrofert ze svěřeneckého fondu ovládaného premiérem Andrejem Babišem. Připomenu krátce, o co šlo.

Policie začala v zimě minulého roku prověřovat reklamy zadávané firmami z koncernu Agrofert na Farmě Čapí hnízdo v letech 2010-13 a v celkové hodnotě šlo o reklamu za téměř 280 mil. Kč. Taková částka však odpovídá zhruba tisícovce nebo více než tisícovce billboardů po celé zemi na několik let. Objevilo se podezření, že tato reklama na Čapím hnízdě ve skutečnosti byla jenom fiktivní, fakticky neproběhla, anebo pokud, tak proběhla ve významně nižším plnění. Díky nákladům na reklamu si měly firmy z holdingu Agrofert snižovat daňový základ, resp. daně odváděné státu. Ztrátové Čapí hnízdo díky transakci získalo finance, které potřebovalo na splacení stamilionového úvěru. Podle bývalého ředitele generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky se jedná od daňovou fintu, kterou firmy využívají už zhruba 15 let v této zemi. Jde přitom o velmi závažný daňový prohřešek, a proto se na něj finanční správa důkladně zaměřuje.

Princip je naprosto jednoduchý. Zisková firma zaplatí vysokou sumu za reklamu, kterou si dá do nákladů, tím si sníží základ daně, takže jich zaplatí méně. Peníze posílá ztrátové, spřízněné firmě, která díky tomu, že je ve ztrátě, daně, zisk samozřejmě neplatí. Pro všechny strany výhodný kšeft, tedy až samozřejmě na stát.

A právě tento případ se měl týkat i firem z koncernu Agrofert. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí dle dostupných informacích upozorněno německými úřadu, a to již v roce 2014. Tedy v době, kdy jej vedl nynější pan premiér, zároveň ovládající osoba svěřenského fondu vlastnícího dotčené firmy, pan premiér Babiš. Finančním ředitelem Finanční správy byl tou dobou Martin Janeček, který byl právě Andrejem Babišem na tuto funkci jmenován, a na generálním finančním ředitelství jste pracovala jako ředitelka odboru právního a daňového procesu vy osobně, paní ministryně.

Podezření v celé věci později zmínila i zpráva OLAF publikovaná evropským úřadem pro boj s podvody v souvislosti s prošetřováním dotací pro farmu Čapí hnízdo. V létě policie vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná. Zahájila proto úkony trestního řízení. Z toho důvodu jsem se vás tázala v interpelaci na následující otázky: Jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření celé události Finanční správa po obdržení podnětu v roce 2014 učinila?

Byly výše uvedené daňové náklady Finanční správnou prošetřeny a případně rozporovány? Pokud ano, došlo k doměření daně? Pokud daňové náklady uznány nebyly, jaké další konkrétní kroky v této věci Finanční správa podnikla? Podala v této věci Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR? Pokud k detailnímu prošetření nedošlo a Finanční správa případ sporných reklam nechala promlčet, kdo za tuto skutečnost nese odpovědnost? Jaký bude váš další konkrétní postup vůči této osobě či osobám? To byly mé otázky, a zaslané odpovědi jste však vlastně na žádnou z nich neodpověděla s odůvodněním, že s ohledem na právní úpravu daňového řízení nemůžete být k dané věci konkrétnější.

Odvolávala jste se přitom na povinnost zachování mlčenlivosti v souladu s § 52 odst. 1 daňového řádu. Jelikož se domnívám, že na mé otázky mělo a mohlo být odpovězeno i bez porušení zmiňovaného paragrafu, požádala jsem o zařazení vaší odpovědi na pořad schůze. Mezitím se objevily nové informace.

Finanční správa oficiálně potvrdila, že v daném případě nepředala tyto závažné informace policii. A to přesto, že tak běžně činí u mnohem méně závažných podezření. V odpovědi na žádost o poskytnutí informace od pana senátora Tomáše Goláně to uvedla generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Taťána Richterová. Tím se tedy nabízí odpověď na mou třetí otázku, jestli v této věci podala Finanční správa podnět k dalším úkonům Policie ČR? Nepodala.

Shrňme si fakta. Na možné porušení zákona a daňové úniky v souvislosti s platbami za údajnou reklamu bylo Ministerstvo financí, potažmo Finanční správa dle dostupných informací upozornila německými úřady v roce 2014. Na otázky, jaké konkrétní kroky vedoucí k prošetření obdrženého podnětu odmítáte odpovědět. Nevíme tedy, jestli byly daňové náklady Finanční správou prošetřeny, případně, jestli došlo k doměření daně. Víme však, že Finanční správa všechny dostupné informace a podněty nepovažovala za tolik závažné, aby je předala policii k prošetření. Naopak policie zhruba osm měsíců poté, co se sama začala záležitostí zabývat, vyhodnotila zmíněná podezření jako vážná a zahájila proto úkony trestního řízení.

Pikantní v této situaci, této reklamy je, když se podíváte, o jakou reklamu údajně mohlo, či mělo jít. Kdo jsi u Čapího hnízda, u této farmy, takového rekreačního zařízení, objednával. Jednou z těch firem totiž byla chemička, německá chemička SKW Piesteritz, která prodává čpavek, močovinu, kyselinu dusičnou. Tyto produkty prodává, zřejmě tedy potřebuje reklamu v rámci České republiky na farmě, byť tedy hlavními odběrateli takovýchto komodit jako čpavek, jsou především zemědělci, a v případě této německé chemičky, němečtí zemědělci. Takže velmi zajímavé je pak se podívat na to, kdo vlastně chtěl takovouto reklamu. Asi si umíme představit, jak by reklama na čpavek a močovinu na Čapím hnízdě vypadala.

Vážená paní ministryně, já bych tedy byla ráda, abyste se přestala schovávat za paragrafy a skutečně jako ministryně financí, bývalá odborná náměstkyně Ministerstva financí pro daně a cla, a bývalá ředitelka odboru právního a daňového procesu, zda souhlasíte s postupem, kdy Finanční správa nechá takto závažná podezření promlčet a do celé věci se z vlastního podnětu musí vložit až Policie ČR. Očekávám, že se dozvím, že musíte zachovávat mlčenlivost. Proto se znovu tedy zeptám, ale jinak.

Dovolím se zeptat, jak by podle vašeho soudu měla být řešená hypotetická, představme si, hypotetická situace. Firma Adam si u své sesterské firmy Eva ze stejného koncernu objedná reklamu za sto milionů korun. Takto vysokou sumu si posléze dá do nákladů, díky čemuž si sníží daňový základ. Sesterská firma Eva tyto peníze nutně potřebuje k tomu, aby nezkrachovala, aby zaplatila dluhy a platy zaměstnanců. Sto milionů si tedy nechá proplatit, ačkoliv si je vědoma toho, že není schopna reklamu v takovém plnění poskytnout, a navíc není registrována jako reklamní agentura.

Jelikož je firma Eva ztrátová, vyhne se rovněž placení daní. Jak by podle vás měl v takovém případě postupovat stát? Měla by Finanční správa na takovou transakci se zaměřit a prošetřit ji? Pokud by Finanční správa došla k závěru, že šlo i fiktivní reklamu, že celá transakce byla účelová a daňové náklady by tudíž byly Finanční správou rozporovány, mělo by dojít k doměření daně? Pokud by daňové náklady za fiktivní reklamu uznány nebyly, měla by v této věci Finanční správa případně podniknout nějaké další kroky? A měla by podle vás v této situaci například podat podnět orgánům činným v trestním řízení?

Já bych hrozně ráda věděla, jak vy, paní ministryně, vy osobně v tomto hypotetickém případu firem Adam a Eva byste postupovala. Děkuji za odpověď.