Evropská unie chrání svůj rozpočet před zloději nejlépe od svého počátku. A plánujeme v tom pokračovat.

Mám pro vás dobré i špatné zprávy. Obojí se týká ochrany rozpočtu EU před menšími zlodějíčky, až po velké vládní oligarchy a autoritáře, mezi které můžeme třeba počítat bývalého premiéra Andreje Babiše.

Začněme ale nejdříve tou dobrou zprávou. Za poslední rok se nám povedlo snížit počet částek z veřejných fondů, které byly součástí podvodů a nesrovnalostí, o celou polovinu! To je obrovský posun!

Zvládli jsme to především díky urputné práci orgánů boje proti podvodům (OLAF) a Evropského veřejného žalobce (EPPO), které pracují prakticky 24/7, aby ochránily evropské peníze před zloději.

Právě úřad veřejného žalobce, který se nám po letech dlouhé práce podařil během tohoto mandátu spustit, hraje klíčovou roli. Jen za první rok své existence ušetřil Evropě kolem 14.1 miliardy eur, zatímco na svůj provoz vyžaduje absolutně minimální náklady.

Teď ale ta méně šťastná zpráva. Přes všechny snahy se nesrovnalosti o vyplácení evropských peněz za minulý rok týkaly zhruba 1.77 miliardy eur. A to vážně není málo.

Proč tomu tak je? Shrnu to do 3 bodů:

1. Správní postupy pro řešení nesrovnalostí trvají neskutečně dlouho. Jak dlouho? Většinou 7 let. Podvodník může mezitím pohodlně změnit své metody, kterými své počínání pohotově zakryje.
2. Celkem 8 z 27 zemí EU nemají hotovou strategii na ochranu finančních zájmů EU.
3. Komise je líná v přesvědčování členských států, aby využily digitalizace pro boj proti podvodům.

Komise by měla tyto problémy co nejdříve vyřešit. Stejně tak pak přispět více peněz na projekty a orgány, které fungují, jmenovitě OLAF a EPPO. Evropské peníze jsou peníze nás všech, ne dotačních zlodějů a oligarchů. Za Piráty proto naléhám na Komisi, aby plně digitalizovala postupy rozpočtové kontroly. Jsme na dobré cestě, teď to jen dotáhnout.