Peksa (Piráti): Evropě se energetickou krizi daří zvládnout. Navzdory vyvolávání paniky

18.01.2023 10:06 | Ze sítí

Komentář na facebookovém profilu k plynu a snižování jeho spotřeby.

Peksa (Piráti): Evropě se energetickou krizi daří zvládnout. Navzdory vyvolávání paniky
Foto: Vít Hassan
Popisek: Europoslanec Mikuláš Peksa

Spotřeba plynu v evropských zemích vloni klesla asi o 11 % proti průměru předchozích let. Pokles byl viditelný hlavně v podzimních měsících a určitě se na tom podepsala i dohoda o společném postupu států a zastropování marží při výrobě elektřiny. Ta se totiž částečně vyrábí i z plynu a jeho vysoké ceny pak ženou nahoru i tržní cenu elektřiny.

Zajímavé ale je, že přímo ve výrobě elektřiny klesla evropská spotřeba plynu jen o 1 % (jsou ale státy, které srazily svoji spotřebu o víc než 60 %, třeba Lotyšsko nebo Litva). Hlavní úspory jdou tedy za domácnostmi a za průmyslem. Úplně fascinující je v tomhle Finsko, které srazilo z roku na rok průmyslovou i domácí spotřebu plynu o víc než 50 %.

Je to možné hlavně díky rychlému zapojování nových technologií. Samozřejmě, každý stát má k dispozici trochu jiný mix zdrojů, ve Skandinávii je třeba častější využití vodní nebo geotermální energie. Ale i vnitrozemské státy si dokážou poradit, třeba takové Polsko srazilo průmyslovou spotřebu plynu o 35 % (aniž by jejich průmysl krachoval).

Není přitom pravda, že by pokles spotřeby plynu automaticky znamenal ve všech zemích nárůst spotřeby uhlí. Data Emberu nebo třeba Mezinárodní energetické agentury ukazují, že nejrychleji roste podíl obnovitelných zdrojů. Zprávy z poslední doby taky ukazují, že se třeba města nebo regiony učí pracovat s moderními energetickými komoditami, jako je zelený vodík. (Přesná data za rok 2022 budou v řádu týdnů, počkejme si na ně).

Pozitivní je i pohled na to, jak se změnila struktura dodavatelů zemního plynu na evropský trh. Platí sice, že naše spotřeba je o těch 11 % menší, ale podíl zemního plynu nakoupeného z Ruska meziročně klesl z 33 % na 8 %. Je to pokles skoro o 9 miliard kubíků zemního plynu, za které od nás diktátor Putin nedostane do státní kasy ani korunu.

A poslední informace důležitá pro celý kontext. Na evropském trhu se aktuálně plyn obchoduje za cenu okolo 70 EUR/MWh, což je skoro pětkrát méně než v létě loňského roku a odpovídá to zhruba cenám před vypuknutím války. Navzdory tomu, že proruské „zdroje“ šířily paniku a různé apokalyptické předpovědi - Evropě se energetickou krizi daří zvládnout. Doufejme, že to bude platit i o té klimatické.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Bek: Je třeba vždy brát v úvahu ekonomický kontext

18:09 Ministr Bek: Je třeba vždy brát v úvahu ekonomický kontext

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 – reakce na připomínku poslankyně Berko…