Někteří samozřejmě stále tvrdí, že to nebude vinou člověka, pravda ale je, že lidstvo nyní vypouští do ovzduší asi 11x více oxidu uhličitého, než kolik vypouštělo například za první světové války – v dobách masových přesunů vojsk po železnici a v době staveb ocelových křižníků. Tento plyn přitom brání vyzařování tepla ze Země zpět do vesmíru, a planeta se tak ohřívá.

Abychom zabránili nevratným škodám, uzavřela Evropská unie s Čínou, Indií a ostatními státy planety tzv. Pařížskou dohodu. Jejím cílem je omezit tvorbu oxidu uhličitého tak, aby teplota na Zemi vzrostla nejvýše o 2 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Abychom toho dosáhli, budeme muset značně modernizovat naše hospodářství. Chceme-li si zachovat konkurenceschopnost, stejně nám nic jiného nezbývá. Řada států po celém světě zavádí daně z vypouštění oxidu uhličitého a nebude chtít na svůj trh pouštět výrobky ze zemí, které to nedělají.

Čistá ekonomika není nutné zlo

Myslím, že udržitelná změna by měla přicházet i ze zdola, od jednotlivých obcí a krajů. Je tu prostor pro spolupráci – Evropa přichází s nabídkou prostředků pro hladký přechod na novou čistou ekonomiku. Evropská investiční banka poskytuje půjčky na projekty, které omezí tvorbu oxidu uhličitého. Z Fondu pro spravedlivou transformaci bude EU přispívat oblastem, které jsou nejvíce závislé na těžbě a spalování uhlí a jiných zastaralých formách průmyslu. V České republice by se to mohlo týkat například Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Proto je víc než důležité, aby místní politici chápali, jak tyto peníze využít pro modernizaci našeho hospodářství, a nezkoušeli je zneužívat pro udržování zastaralých výrob, stavbu nesmyslných rozhleden v údolí nebo pro své osobní obohacení.

Česká republika je tradiční průmyslový stát a plánovaná modernizace pro ni představuje obrovskou příležitost. Poptávka po ekologičtějších autech či větrných turbínách vytváří zakázky pro automobilový a strojírenský průmysl. Budování chytrých sítí zase znamená nové příležitosti pro český IT sektor. Máme neopakovatelnou šanci získat na bouřlivě se rozvíjejícím trhu silné postavení. Musíme ale být šikovní a rychlí. A odložit představy ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a dalších, že jediná pořádná továrna je taková, která hodně čadí.