Pro technickou přesnost se musíme vrátit do historie vzniku Evropské unie, dále jenom Unie. EU totiž nevznikla najednou, prodělala vývoj a několikrát měnila název. Podrobnější přehled zájemce lehce dohledá.

1. V roce 1950 začíná hospodářské a politické sjednocování evropských zemí. Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko, těchto 6 zemí zakládá Evropské společenství uhlí a oceli.
2. V roce 1957 je podepsána Římská smlouva, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) čili tzv. společný trh.
3. 1973 se EHS poprvé rozšiřuje. Vstupují Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet členských států zvyšuje na devět.
4. V roce 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. Vzniká Evropské společenství.
5. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy (2009) ES zanikla a jejich právním nástupcem se stala Evropská unie. Po tomto historickém exkurzu můžeme udělat přehled zemí, které odešly z tohoto společenství.

Alžírsko jako součást Francie bylo členem EHS od jeho vzniku v lednu 1958. V roce 1962, když získalo nezávislost na Francii, vystoupilo z EHS.

Grónsko se stalo členem EHS v roce 1973 jako součást Dánska. V roce 1979 získalo vnitřní samosprávu. V roce 1982 proběhlo referendum a na jeho základě pak Grónsko v roce 1985 z EHS vystoupilo.

Souostroví Saint-Pierre a Miquelon se v roce 1976 stalo zámořským departementem Francie. V roce 1985 být departmentem přestalo a stalo se jejím zámořským společenstvím, a ta již součástí EU nejsou.

Ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři, vystoupilo z EU k 1. lednu 2012. V tomto případě již došlo vystoupení z EU a vystoupení probíhalo podle Lisabonské smlouvy.

Takže čistě technicky bude vystoupení Velké Británie druhým vystoupením z EU. Pokud budeme počítat i organizace ES a EHS, pak už nebude ani na bedně, bude až na pátém místě.

(literatura ZDE)