Sněmovní tisk je k dispozici zde. Hlavním důvodem novely je zahrnout do zákona evropská pravidla pro transparentní fungování kolektivních správců, tj. organizací vybírajících poplatky za užití autorských děl. Návrh ukazuje nadměrnou moc, kterou u nás mají kolektivní správci autorských práv.

Jasným příkladem lobbingu je návrh na zvýšení poplatku, který kolektivním správcům platí stát za každou knihovní výpůjčku. Poplatek se má zvýšit o 300 %. Už loni přitom spolku Dilia díky knihovnám putovalo 16 milionů, po zvýšení by si Dilia přišla na 64 milionů ročně. Státní rozpočet by tak přišel o cca 50 milionů Kč ročně (což je cena, za kterou by se například daly uvolnit technické normy k bezplatnému šíření). Návrh na zvýšení poplatku za výpůjčku předložili poslanci Jiří Zlatuška (ANO) a Roman Procházka (ANO).

Navýšení poplatku za půjčenou knihu na čtyřnásobek, konkrétně z 0,5 Kč na 2 Kč, a související zavedení nových poplatků pro nakladatele nemá pro občana žádný přínos. Ušetřené miliony by se přitom mohly investovat do rozvoje knihoven.

Piráti Sněmovnu upozorňují na další problematické části zákona, které jsou obsaženy zejména v podaných pozměňovacích návrzích poslanců, a zároveň navrhují jejich řešení:

1. Zřízení evidence všech majitelů veřejných kopírek považujeme za zbytečnou byrokracii, kterou zaplatí stát a radost opět udělá jedině kolektivním správcům.

2. Vadí nám vysoké poplatky za kopírování na vysokých školách. Dilia by si vydělala 400 korun měsíčně za každý kopírovací přístroj. U kopírovacích komerčních center jsou tyto poplatky zastropované, v případě vysokých škol nikoliv. Návrh působí jako výsledek lobbingu agentury Dilia. Požadujeme snížení částky.

3. Piráti podporují návrh poslance Gazdíka (STAN) na zastropování autorských poplatků při změnách sazebníku na trojnásobek inflace. Skokové navyšování sazeb kolektivních správců není odůvodněné. Trváme také na tom, aby sazebníky byly sjednávány vyváženě a ve sporných případech rozhodoval soud a do doby jeho rozhodnutí by se poplatek mohl zvýšit maximálně o inflaci.

4. Nesouhlasíme s vypuštěním práva využít dílo pro účely karikatury a parodie. Požadujeme možnost užít dílo při tvorbě karikatury v maximálním rozsahu, který umožňuje směrnice Evropské unie. Karikatury a parodie jsou svéráznou a autentickou součástí kultury tvořené zdola už od dob Karla Havlíčka Borovského. Nenechme se připravit o právo kritizovat společnost humorem.

5. Odmítáme záměr znemožnit autorům, které zastupuje kolektivní správce, udělovat licenci pro dílo za komerčními účely. I tak totiž může být jeden sporný paragraf vykládán a ze zkušeností s kolektivními správci víme, že pokud je zákon nejasný, tak tuto nejasnost využijí. Lidově řečeno: Mám hospodu a chci v ní pouštět nahrávky strýcovy kapely, kterou zastupuje OSA. V takovém případě chci mít možnost domluvit se se strýcem a ne nutně platit OSA a tento fakt musí být ze zákona jednoznačně zřejmý.

6. Povinnost oznamovat svou veřejnou produkci OSA je opět jednostranná výhoda pro kolektivní správce a zbytečná administrativní zátěž pro všechny ostatní. Proč by měli autoři, kteří hrají či reprodukují svoji vlastní hudbu, událost povinně hlásit kolektivnímu správci? Stačí, když produkci nahlásí ti, kteří pro daný účel licenci nemají. Piráti podporují pozměňovací návrh Františka Váchy (TOP 09) zrušit oznamování hudební produkce předem, případně omezit oznamovací povinnost jen na případy, kdy uživatel licenci od kolektivního správce skutečně potřebuje.

7. Kromě toho navrhujeme zavést do tajuplné oblasti ochranných autorských svazů více transparence. Chceme vědět, kdo jsou hlavní příjemci peněz z kolektivní správy, tedy peněz vybíraných od veřejnosti. Navrhujeme povinné zveřejnění seznamu příjemců, kterým bylo díky kolektivní správě děl předchozí rok vyplaceno přes 100 000 korun. Dokud nebude OSA zveřejňovat své hlavní příjemce, kterým vyplácí peníze vybrané na poplatcích, nebude kolektivní správa transparentní.

8. Dlouhodobě podporujeme návrh, aby poplatky za hraní rádia a televize neplatili jednotliví hospodští, ale přímo vysílatel, který stejný poplatek již platí. Proto podporujeme návrh předložený poslancem Radkem Vondráčkem (ANO).

„Piráti se oprávněností a účelností poplatků vyplácených kolektivním správcům děl zabývají kontinuálně po celou dobu své existence, nikoliv nárazově před volbami. OSA, Dilia a podobné firmy fungují jako soukromé organizace, které s požehnáním státu vybírají skryté daně. Novela je dobrým krokem vpřed, stále ji však ovlivňuje lobbing těchto spolků a osob s nimi spojených. Zlobbovaní poslanci nejednou předkládají prakticky totožné návrhy. Kdo jim je asi napsal? Do fungování těchto organizací žijících z peněz veřejnosti je třeba vnést víc světla,“ okomentoval návrhy Pirátů jeden z jejich autorů Jakub Michálek, místopředseda Pirátů. Piráti svoje stanovisko prezentovali rovněž 21. 9. 2016 na zasedání výboru sněmovny pro vzdělávání a kulturu.