Aktuální seznam evropských trestných činů je totiž nedostatečný a obsahuje jen útoky motivované na základě barvy pleti, náboženství, národního či etnického původu. Nově by se tak seznam měl rozšířit také o útoky na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace či genderové identity. Pirátští europoslanci rozšíření ochrany dlouhodobě podporují.

Až 76 procent zdravotně znevýhodněných osob v Česku má zkušenosti s předsudečným násilím. Ukázal to výzkum organizace in IUSTITIA z roku 2022. Nejčastěji šlo o slovní násilí, zastrašování nebo vyhrožování násilím. Přesto soudy u těchto útoků nezohledňují, že jde o nenávistné projevy. Kvůli zákonům nemohou přihlížet ani k jasně homofobním či transfobním motivům. Přitom podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2022 projevy nenávisti a averze vůči LGBTQ+ osobám rostou, tehdy je za rozšířené označilo 52 procent respondentů. To je o 32 procent více než v roce 2018.

„Už nyní patří na seznam evropských trestných činů útoky motivované nenávistí vůči barvě pleti, náboženství a národnímu nebo etnickému původu. Důvodů, proč se lidé potýkají s předsudečnou nenávistí, je ale mnohem víc, například sexuální orientace, gender, ale i věk nebo zdravotní postižení. Tyto útoky ale musíme brát také vážně. Bohužel už dva roky blokují tři země v Radě rozšíření seznamu, které by pomohlo chránit zranitelné. A to v době, kdy předsudečných útoků dle statistik přibývá. Ať už vlivem extremistických hnutí nebo kvůli algoritmům sociálních sítí, které uzavírají lidi do bublin a rozdmýchávají nenávist. Je to ostuda, že se Evropa nedokáže postavit proti předsudkům," říká europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

„Za závažný problém považujeme jako Piráti největší sociální sítě, jejichž obchodní model staví na vývoji stále sofistikovanějších algoritmů, které tento zarážející trend prohlubují. Nenávist totiž přitahuje pozornost a tu platformy potřebují k prodeji reklamy. A neštítí se přitom poskytovat prostor další viktimizaci. Výzva Komisi a členským státům, aby v tomto boji tentokrát využily všechny dostupné nástroje, přichází pět minut po dvanácté, kdy stávající model dopomáhá k moci stále většímu počtu extremistů a nechává nenávist zakořenit hlouběji v evropských společnostech,” dodává europoslankyně Markéta Gregorová.

Výzva členským zemím je dalším nástrojem tlaku vůči Radě EU, která má poslední slovo. Česká vláda zatím k návrhu nemá žádnou pozici.