Homo sapiens se na této planetě přemnožil a globální svět ho neustále promíchává. V této situaci bychom měli být nadšeni z toho, že epidemie přišla až nyní a už dávno si tady příroda neudělala pořádek. Člověk by si tedy pomyslel, že s příchozími varováními se lidé začnou zamýšlet nad světovým děním a zpytovat svědomí. Opak je však pravdou, navzájem se obviňují, COVID využívají jako záminku a kouřovou clonu pro další kroky směřující k sebedestrukci, k vytváření zisků a ovládání lidí.

Bohužel nikde nevidím žádné politiky, hnutí nebo strany, kteří by dokázali tuto lekci přírody pochopit a uchopit. Jedni chrlí zoufalá a mnohdy nesmyslná opatření, druzí zase dupou nožičkama a dožadují se světa, který už není. Opravdu svět postrádá moudré lidi a osobnosti? Nebo jim masy nerozumí, a proto je nepoznají? Obojí je správně, osobnosti nejsou žádoucí pro beztvaré politiky, kteří je pilně odstraňují ze svých řad. A pokud už nějaká osobnost projde na veřejnost, nemusí být moudrá a pokud je, zdecimují ji média a instituce, které čistí svět od nevhodných názorů a lidí, kterým sami nerozumí.  

Existuje tedy cesta z COVIDU? Samozřejmě, a je to cesta, která vede opět ke spravedlivému a prosperujícímu světu, který je mnohem lepší než ten, do kterého se tak zoufale chceme vrátit.

Většina obyvatel západních civilizací připomíná rozmazlené vztekající se spratky s rozházenými životními hodnotami, bez morálky a studu, kteří se jen dožadují svých práv. Hodnoty jako jsou svoboda, čest, pracovitost, odvaha, přírodní zákony a pravda mají ve své hierarchií hluboce pod povrchními pocitovými iluzemi, které povýšili nade vše. Neváží si už ani činů svých předků, kteří vybudovali jejich svět a položili za ně své životy. Nemají žádné pouto ani odpovědnost ke své zemi a nikdy by nevyslovili slovo vlast. Každému, kdo zná příklady z historie nebo pokus „Myší ráj“ (John Calhoun) je jasné, že nepřežijeme. Tato mutující levicová destrukce se prolíná do všech lidských činností a samozřejmě také do ekonomiky, která se dříve nebo později zhroutí.

Jediná šance pro lidstvo je tedy reset. A ten může být hodně nebo méně zlý. Nevím, jestli COVID není příliš soft verze, ale pokud nemáme odvahu ani na takto měkký restart, tak je to s námi už hodně zlé. Zkusím se tedy zasnít a představit si politika typu Churchilla dnes s heslem Kennedyho „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zem“.  Co by v této situaci nebo jí podobné řekl a udělal?

Vážení spoluobčané, jsme napadeni virem. Berme to jako varování a šanci. Šanci pro naši zemi a vaše děti. Náš dluh každoročně narůstá. Přibývá zákonů a omezení a tím narůstá administrativa a počty úředníků. Různé ideologické organizace operují na našem území za naše peníze, aby ovlivnily naše mysli a myšlení našich dětí.

Vážení muži, ženy a děti, každý z nás musí mít stejné podmínky v práci i životě a není v této těžké době možné preferovat třeba divadelní umění před výtvarným, nebo před lékařem nebo truhlářem. Tedy dotování jen některých činností nebo profesí na úkor ostatních je nemorální a v této době zvláště nepřijatelné.

Každý spravedlivý člověk ví, že pokud je svojí prací pro svoji zemi užitečný, bude ostatními lidmi také vážený. Není možné očekávat nebo si dokonce vynucovat právními cestami uznání od ostatních lidí, pokud budeme na ostatních parazitovat, žít jen z dávek a tento příklad dokonce přenášet na další generace.