Děkuji, paní předsedající. Dobré ráno, vážené kolegyně, kolegové. Novela zákona o důchodovém pojištění tak, jak ji navrhuje vládní pětikoalice, je nepřijatelná. Když pominu způsob, jakým ji projednáváme, pak musím poukázat na retroaktivitu, která je v našem právním systému nepřípustná. Pravidla jsou od toho, aby platila. Systém valorizace penzí byl nastaven, aby ochránil příjemce důchodů před růstem cen. Starobní i invalidní důchodci nemají často možnost, vzhledem ke své zdravotní kondici, si přivydělat. Proto mechanismus reaguje na růst jejich životních nákladů. Dovoluji si připomenout, že právě potraviny a věci, bez kterých se neobejdou, zdražují nejvíce.

Podmínky pro valorizace nastaly dnem vyhlášení indexu spotřebitelských cen 10. února letošního roku. Až poté si vláda vzpomněla, že na to nemá prostředky v rozpočtu a chce zpětně měnit pravidla hry. To je z mého pohledu nebezpečné a do budoucna to vytváří atmosféru nejistoty. Vláda zapříčinila růst cen svou liknavostí. A my tak máme třetí nejvyšší inflaci v EU. Důsledky toho však mají odnést občané, zejména pak ti nejzranitelnější. Vláda argumentuje poměrem důchodu průměrným mzdám a platům. Ta argumentace je však často, promiňte mi ten výraz, mimo mísu. Česká republika je známá podprůměrnými příjmy pracujících v porovnání s okolními zeměmi. Je jen otázkou, kdy napětí mezi zaměstnanci a zaměstnavateli povolí a firmy i stát budou nuceni nerovnováhu narovnat.

Škrcení ekonomiky může vést k tomu, co si nikdo z nás nepřeje. Vláda změnila valorizaci tak, že místo procentního nárůstu zvolila kombinaci zvýšení o fixní částku a procentní zvýšení. To by snad bylo v pořádku, protože teoreticky to může vést k sevření nůžek mezi nejnižšími a nejvyššími důchody. Z principu bychom to mohli přivítat, ovšem ne v podobě, kterou prosazuje silou vláda. Polepší si totiž jen minimum lidí s důchody kolem 8 000 korun. Už u 10 000 korun na tom důchodci budou tratit. A co si budeme povídat, tento příjem je v dnešní době velmi nízký. Většina příjemců důchodů pobírá kolem 20 000, a tam už lidé přicházejí o tisícovku měsíčně.

Podobná loupež za bílého dne je pro nás nepřijatelná. A pokud říkám, že by kombinace pevného a procentního zvýšení byla ospraviditelná, rozhodně ne způsobem, jakým to udělala vláda. Retroaktivita sama o sobě není ničím, s čím bychom se chtěli vyrovnat. Byli bychom rozhodně, kdybychom se mohli seznámit s důchodovou reformou jako celkem. Jsme připraveni na ní spolupracovat, diskutovat ji. Neměla by to být rozhodně věc, kterou by už příští vláda měla měnit. Zásadně je mi ale proti mysli, že bychom měli schvalovat novelu ad hoc.

A vzhledem k tomu, že považuji tuto novelu zákona za velmi nepovedenou, přesto se pokusím svými pozměňovacími návrhy, které za chvilku předložím, ji alespoň trošku zlepšit, ale z mého pohledu by bylo nejlepší, a proto tady navrhuji, tuto novelu zamítnout.

Nyní bych vás ráda seznámila se svými pozměňovacími návrhy, které bych mohla rozdělit do dvou kategorií. První se týká částky, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu, v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Takže konkrétně, v článku 1 § 67 odst. 1 se v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 471 korun". To je pozměňovací návrh s číslem 2087. Dále je to sněmovní dokument s číslem 2088, kdy v článku 1 § 67 odst. 1 se v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 542 korun".

Dále je to sněmovní dokument s číslem 2091, kdy se v článku 1 § 67 odst. 1 v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 613 korun". Dále je to sněmovní dokument číslo 2093, kdy se v článku 1 § 67 odst. 1 v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 684 korun".

A teď k té druhé kategorii pozměňovacích návrhů. Je to pozměňovací návrh, sněmovní dokument číslo 2334 a 2335. Je to společný pozměňovací návrh s paní kolegyní Balaštíkovou. Tento pozměňovací návrh se týká zdrojů státního rozpočtu, a já ho nyní zdůvodním. Vlivem vysokého růstu cen je nutné alokovat v následujících letech ze státního rozpočtu prostředky na takzvanou inflační doložku, zakotvenou v zákoně o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ta v současnosti počítá s tím, že se výše nesplacené částky finanční náhrady každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky. Zohledníme-li současnou inflaci, je zřejmé, že nová výše nesplacené částky zvýšená o inflaci z let 2022 a 2023 by si vyžádala alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který nejenom nebyl předpokládán, ale je též neudržitelný. Navrhuje se proto částečné omezení dopadu inflační doložky s tím, že výše nesplacené částky se bude každoročně zvyšovat o pevně stanovenou procentuální výši, odpovídající průměrné inflaci za posledních deset let, to je za roky 2013 až 2022, tedy o 3,03 %. Tím dojde k podstatnému snížení výdajů ze státního rozpočtu za zachování zhodnocování zbytku nesplacené částky, která církvím a náboženským společnostem po právu náleží.

To jsou má odůvodnění. Panu zpravodajovi dám samozřejmě v písemné formě. A já vám děkuji v tuto chvíli za pozornost.