Piráti si od toho slibují zefektivnění, zrychlení a centralizaci kontroly stavebních prací, stejně tak zlepšení jejich kvality a výrazné omezení prostoru pro korupci. „Stávající papírová forma stavebního deníku není chráněna proti zpětnému přepisování nebo zničení při havárii, státu pak chybí v případě reklamací či vyšetřování důkazy. Příkladem může být problematické vyšetřování tragické vlakové nehody ve Studénce,“ uvedl autor návrhu pirátský poslanec Ondřej Polanský.

„Různé prohřešky proti stavebnímu zákonu jako je zpětná změna záznamů ve stavebním deníku, vynechávání prázdných míst pro pozdější vpisy, antidatování záznamů či dokonce vedení více verzí stavebního deníku jsou na českých stavbách úkazy běžné. Bohužel však neexistuje žádný nástroj, který by dokázal systematicky příslušné nešvary odhalovat a napravovat. To se zavedením elektronického stavebního deníku mění,” popsal Polanský.

„Ve výjimečných případech se stavební deník stává obětí nehody, buď záměrně nebo nešťastnou náhodou. Záznamy v něm vedené jsou ztraceny a je nutné začít psát deník nový. Elektronická forma stavebního deníku toto a priori vylučuje,“ vysvětlil Polanský s tím, že u veřejných zakázek ve stavebnictví rozhodně nejde o málo peněz

. „Do stavebnictví podle našich odhadů podle údajů z roku 2018 teče z veřejných rozpočtů asi 220 miliard Kč, což představuje asi 15 procent veřejných výdajů ve více než 5 tisících vypsaných zakázkách. A jediným svědkem o průběhu realizace těchto zakázek je právě stavební deník. V minulosti se odehrálo několik případů, kdy při havárii stavební deník záhadně zmizel a investor - stát se tak dostal do slepé uličky, kdy není schopen dílo reklamovat ani se soudit, příkladem byla tragická havárie ve Studénce či zvlněná D47,” dodal poslanec.