Vážení občané,

prosím vás, nenechte se strašit tím, čím vás strašilo SPOLU a Kalousek 2010. Lhali a lžou opět. Ti různí představitelé, kteří nevědí, co je to ekonomika, nevědí, jak to funguje. Takže já jsem to nemohl doříct, se omlouvám. Ale chtěl jsem to ještě doříct, aby se naši lidi nebáli. A pokud my budeme ve vládě, tak jedeme dál. Budeme navyšovat důchody, platy, investovat a daně zůstanou stejné. Takže tolik k tomu zadlužení. Stále to někdo opakuje. Já jsem i v té debatě v Deníku o tom mluvil. Kdo se na to podívá, tak chápe, že důležité jsou ty ratingy ze zahraničí a ty říkají, že Česká republika funguje skvěle. A skvěle fungujeme bez eura. Máme Českou národní banku, nezávislou. Takže tolik k těm financím.

Digitální Česko. Ano, v prosinci 2017, když jsem byl jmenován, myslím, že to bylo 2018, jsem jmenoval vládním zmocněncem kolegu Dzurillu, který konečně udělal něco s digitalizací. Všichni chodili na tu konferenci do Hradce Králové, nevím, tam 20 let tam všichni vykládají. A až když přišel Dzurilla a naše vláda, tak konečně se něco stalo. Takže koncepce Digitální Česko byla zahájena základními strategickými a metodickými materiály v roce 2018. Digitální Česko je dnes již pevně ukotvená koncepce, která každoročně předkládá vládě takzvané implementační plány, respektive jejich aktualizaci. Tato aktualizace obsahuje záměry jednotlivých úřadů pro digitalizaci i jejich služeb, případně dalších investic do digitalizace a digitální transformace na následující rok v souvislosti s přípravou rozpočtu. Na jednání vlády v pondělí 13. září 2021 byla schválena již třetí aktualizace a na začátku kalendářního roku pak zpráva o plnění programu. V minulých dvou letech bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na tyto záměry více než 1,5 miliardy korun, v roce 2024 160 milionů a v roce 2021 1,2 miliardy, zároveň je v přípravě realizace pěti programů a víc jak 85 projektů financovaných prostřednictvím Národního plánu obnovy v celkové výši téměř 12 miliard korun do konce roku 2026. Všechny tyto programy a projekty pak byly a jsou součástí koncepce Digitální Česko. Další finance do naplňování této koncepce pak budou směřovat z programu IROP 2021 - 2027, specifický díl (správně: cíl) 1.1 eGovernment a kybernetická bezpečnost, případně dalších domácích a evropských zdrojů.

Díky aplikaci zákona o právu na digitální služby má aktuálně přístup k digitálním službám státu více jak 6 milionů občanů a v souvislosti s postupným připojováním dalších bankovních ústavů pak bude tento počet dále narůstat. K vysoké atraktivitě digitálních služeb pak přispěla i pandemie, kdy pro občany i firmy bylo výrazně jednodušší řešit své potřeby vzdáleně, od počítače nebo prostřednictvím mobilního telefonu. V této oblasti jsou asi nejvýznamnější projekty Chytrá karanténa, Linka 1221, rezervační systém testování, rezervační systém na očkování, portál informací o covid-19 a Dovolená 2021. Toto jsou projekty, které řešil tým lidí z NAKITu okolo Vlado Dzurilly, armády České republiky a ÚZIS ve spolupráci s dobrovolníky a komerčními dodavateli. Další projekty jsou například: Covid programy, MPO a podobně. Vzhledem k rychlosti, s jakou musely být tyto projekty realizovány, je to skutečně nadlidský výkon. Dalšími významnými projekty, které se dokončily v minulém roce, jsou například portál Moje daně, který umožňuje plně elektronické podání daňových přiznání, portál České správy sociálního zabezpečení, který umožňuje plně elektronické řešení většiny sociálních agend, nové služby Portálu občana, například žádost o řidičský průkaz a podobně. Velké úsilí směřovalo a nadále směřuje do oblasti elektronizace zdravotnictví, byl položen základní kámen v podobě zákona o elektronizaci zdravotnictví, ale již předtím byly spuštěny stěžejní aplikace eRecept a eNeschopenka. Významný pokrokem jsou i nově vyvinuté mobilní aplikace NAKITu, které aktuálně používá více než pět milionů lidí. Je to například mobilní klíč eGovernmentu, eRouška, Tečka, Čtečka a podobně. Velice důležitou součástí koncepce je i vybudování a provoz společného kompetenčního centra Ministerstva vnitra a NAKIT, státní podnik... (Předsedající: Váš čas, pane premiére.) ...v jehož rámci působí vysoce kvalitní dobrovolníci - jen dořeknu tu větu.

Můžu dočíst tu větu? ...na Enterprise architekturu...

Tito pracovníci pak poskytují konzultace jednotlivým úřadům a pomáhají jim tak s realizací jejich digitálních projektů a nastavením informační koncepce úřadů. Po dlouhé době, kdy nikdo digitalizaci nepropagoval, tak jsme udělali kampaň, která propagovala eGovernment a díky ní se o digitálních službách i ví daleko více. Dle měření jsme dosáhli na cca 3,8 milionu lidí. Budeme v tom pokračovat dál a již brzy představíme další části, kde budeme znovu podrobně vysvětlovat klíčové služby, datové schránky, identitu a další. Růst zájmu o digitální služby dokladuje mimo jiné počet nově zakládaných datových schránek fyzických osob, kdy v průběhu roku 2020 bylo založeno cca 100 tisíc nových datových schránek. V letošním roce jsme tohoto čísla dosáhli již v pololetí. Obrovský nárůst veřejnosti o digitální služby je patrný i z proběhlého sčítání lidu, kdy více jak 80 % sčítacích formulářů bylo vyplněno elektronicky.

Razantní nárůst užívání služeb občany dokladuje následující statistika. V srpnu 2021 bylo 7 milionů 170 tisíc aktivovaných identických prostředků, o více jak 6,9 milionů oproti dubnu 2020. Z toho bylo téměř 6,4 milionů aktivně používáno, o více než 6,1 milionu oproti dubnu 2020. V dubnu 2020 se občané přihlásili k 61 000 službách (?) eGovernmentu a v srpnu 2020 to už bylo 8,41 milionu. Ve stejném období, duben 2020, využilo některou ze služeb eGovernmentu celkem 40 tisíc občanů a v srpnu 2021 to bylo 710 tisíc občanů a trendová křivka je nadále výrazně stoupající. Nejvýznamnějšími poskytovateli digitálních služeb státu tak od počátku roku byly: Ústav zdravotnických informací a statistiky, Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo průmyslu a obchodu, informační systém datových schránek, portál veřejné správy Moje daně, Český úřad katastrální a zeměměřičský... (Předsedající: Váš čas, pane premiére.) ...sčítání lidu a tak dále.