Pane poslanče,

samozřejmě že to psali úředníci. Snad si nemyslíte, že jsem to psal. Já to nestačím ani číst. Denně chodí stovky mailů a stovky dopisů. Takže to psali, ano. Kombinace Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva spravedlnosti. A my jsme - kolik je to vlastně - 74 let od konce války, tak já vám rozumím. Já vám tady samozřejmě přečtu to stanovisko, když vám tedy nestačí, že vám píšu, tedy já to podepisuji, úředník to napíše. A teď to přečtu.

Československá republika se jako účastník protiněmecké koalice v souladu se závěry Postupimské dohody v roce 1945 podílela na sjednání Pařížské dohody o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata ze dne 21. prosince 1945. Česká republika je smluvní stranou Pařížské dohody a stala se její smluvní stranou v roce 1946 a Česká republika převzala práva a závazky vyplývající z dohody na základě sukcese. Česká republika se svých reparačních nároků vůči Německu nikdy formálně nevzdala, na čemž se nic nemění, ani právně nezávazná Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997.

Pokud jde o vzájemnou částečnou kompenzaci škod v části I článek 6 odstavec a) Pařížské dohody, je stanoveno, že každá signatární vláda si ponechá formou, již si sama zvolí, německý nepřátelský majetek ve své pravomoci, nebo jím bude disponovat způsobem, aby se nemohl vrátiti do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích. Tento v uvozovkách německý nepřátelský majetek však podle stanoviska československé vlády nezahrnoval majetek sudetských Němců zabavený v rámci a důsledku jejich odsunu, což plyne z odstavce d) uvedené v odstavci 6 části Pařížské dohody.