Všeobecná fakultní nemocnice v Praze patří mezi největší a nejvýznamnější zdravotnická zařízení v ČR. V mnoha ohledech je dokonce unikátní. Například v objemu superspecializované péče, která ve VFN tvoří skoro pětinu veškeré poskytované péče. Také na poli vědy a výzkumu, kde je VFN ve spolupráci s 1. LF UK největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Přesto se VFN, která si příští rok připomene 230 let od svého založení, a spravuje tak i budovy z osmnáctého století, v minulých desetiletích nedočkala žádné výrazné investice do svých areálů. Poslední nová stavba ve VFN pamatuje rok 1976, kdy byla postavena budova Urologické kliniky v ulici Ke Karlovu. „Hlavním problémem nemocnice je extrémní zadluženost, máme ale už plán na její stabilizaci. Tato zadluženost jde ruku v ruce s jednoznačnou podinvestovaností. Vnitřní dluh nemocnice v tomto směru odhadujeme na zhruba šest miliard korun. Příjmy od zdravotních pojišťoven ale nikdy nebudou stačit na pokrytí nutných oprav nemovitostí ani na restrukturalizaci nemocnice. Ta je naprosto závislá na tom, jestli ji podpoří stát,“ říká David Feltl, ředitel VFN.

„Společně s panem ředitelem a panem ministrem jsme identifikovali, co je zde potřeba. To první je centrální urgentní příjem. Na tuto nemocnici se v minulosti zapomnělo a je to škoda. Jsou zde pracoviště, která jsou světovou špičkou. Nemocnice je známá například svými výsledky v onkologii,“ uvedl Andrej Babiš.

„S vedením nemocnice jednáme o výstavbě urgentního příjmu a také o rekonstrukci některých budov. Nemocnice je tady už 230 let, jde o nejstarší nemocnici u nás, navíc se specializovanou léčbou a ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péčí ve všech základních oborech. Kromě toho se denně na pracovištích VFN pohybuje přes 1500 studentů. Investice do Všeobecné fakultní nemocnice proto považuji za klíčové. Celkové náklady na centrální urgentní příjem, kde bude pohotovost i příjem pacientů ze sanitek, jsme vyčíslili na necelých 300 milionů korun,“ přibližuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Do budoucna plánujeme otevřít 15 velkých urgentních příjmů ve fakultních a větších krajských nemocnicích a dalších 80 v menších, alespoň jeden příjem na okres. Vybudování urgentních příjmů zásadním způsobem zefektivní chod nemocnic, jejich výstavbu bychom chtěli podpořit také investicemi z evropských fondů,“ dodává ministr.

Výstavba urgentního příjmu je pro VFN jednou z klíčových priorit. A to i s ohledem na důležitost nemocnice v systému akutní péče v Praze a středočeském regionu (VFN je například klíčovou součástí koronární péče). Náklady na tuto stavbu budou hrazeny z dotační akce MZČR ve výši 285,5 mil. Kč, z čehož 85 mil. Kč jsou vlastní zdroje nemocnice. V současné chvíli již probíhají stavební úpravy ve stávajících pavilonech. Základní kámen nového pavilonu bude položen v létě 2020 a urgentní příjem přivítá první pacienty v průběhu roku 2022.

Urgentní příjem ale nepředstavuje jedinou prioritu pro VFN. Ta má již ministerstvem schválenou strategickou investici za 1,5 miliardy Kč na sdružený laboratorní pavilon. „Jednou z možností je kompletní rekonstrukce současného pavilonu A7, kde se nacházejí Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky a oddělení ORL a který se již nyní nachází v havarijním stavu,“ říká David Feltl, ředitel VFN. Zatímco na tomto bodu se ve VFN již pracuje, teprve ve fázi předběžné studie se nachází další, neméně důležitá výzva budoucnosti: „pavilonový systém nemocnice je sám o sobě drahý a neefektivní. Výhledově bychom chtěli opustit některé naše satelity, tedy kliniky nacházející se v samostatných budovách v Praze 2, 5 a 6. Znamenalo by to mj. postavit dvě nové budovy a ještě jeden monoblok,“ dodává David Feltl.