Čau lidi, hned na začátek vám chci napsat jednu věc, která mi leží na srdci. Odvolání pana Jiřího Fajta z pozice ředitele Národní galerie. Zaprvé, je mi to lidsky líto, s panem Fajtem jsme rozjeli spolupráci se Centre Pompidou, kterou chci dotáhnout do konce stejně jako nastartovat rozsáhlou rekonstrukci Národní galerie. A za druhé, pana Fajta si opravdu vážím jako znalce umění. Ministr kultury Antonín Staněk mě ubezpečil, že měl jeho odvolání řádně promyšlené a měl pro ně opravdu vážné důvody.

Po éře úpadku Národní galerie za Milana Knížáka se Jiřímu Fajtovi podařilo obnovit renomé této důležité státní instituce. Jen díky němu jsme tu měli špičkové výstavy umělců, jako je třeba Gerhard Richter nebo Aj Wej-wej. Díky němu a práci jeho kolegů prožívá naše Národní galerie podle mě své nejlepší období. O tom, jaký respekt získal ve světě, svědčí i to, že po jeho odvolání jsem dostal otevřený dopis od 12 ředitelů galerií z celého světa, ve kterém pana Fajta podporují. Takže je potřeba si vyjasnit, že to odvolání nešlo z mé strany, k tomu ani nemám kompetence, ale od ministra kultury.

S panem Fajtem jsme si psali. Potkáme se, jakmile bude mít čas, aby mi všechno vysvětlil a doufám, že se mu podaří vyjasnit pochybnosti, které vyvolal audit v galerii a trestní oznámení, které podal ministr Staněk.

Včera večer jsem četl petici za odvolání ministra Staňka. Petice není podepsaná, je tam dlouhý seznam různých osobností, které znám, například Michal Horáček. Tak jsem mu včera psal SMSku a zeptal se ho, s jakými zástupci petice můžu jednat. Tak snad mi odpoví. Určitě se s nimi rád sejdu.

Pan ministr kultury musí vyhlásit transparentní výběrové řízení na nového ředitele. Je potřeba, aby nové vedení pokračovalo v kurzu, který nastavil pan Fajt. Taky budu volat řediteli Centre Pompidou panu Sergovi Lasvignesovi. Náš společný projekt budu nadále dozorovat a usměrňovat. Domluvil jsem se na tom s panem prezidentem Emmanuelem Macronem a věnoval jsem tomu dost času v Paříži i v Praze.

Tak, to jsem vám potřeboval říct, a teď si asi klasicky udělejte kafe, protože vás čeká HLÁŠENÍ!

Máte mobil? Jasně, že máte. Uvažujete o změně operátora? Tak jo. Dobrá zpráva. Už nebudete platit žádnou pokutu za předčasné ukončení smlouvy, až si budete chtít převést číslo k jinému operátorovi, protože vám nabízí výhodnější podmínky nebo vás ten stávající naštval. Taky zkracujeme dobu na převod čísla z deseti dnů na dva. Náš zákon, který tohle nařizuje, prošel sněmovnou do druhého čtení. Zlepšujeme podmínky i pro milion našich živnostníků, kteří budou mít konečně u operátorů stejné výhody jako ostatní spotřebitelé.

Musím to zopakovat, i když jsem to psal už v jednom minulém hlášení. Operátoři vyplatili za posledních 5 let 55 miliard dividend pro svoje majitele, zatímco občané platí nejdražší data a operátoři je zlevnit nechtějí. NESKUTEČNÁ AROGANCE.

Tak pojďme dál.

DŮCHODY. Prvním čtením prošel náš návrh zákona, který ZVYŠUJE DŮCHODY ZNOVU O 900 KORUN měsíčně. Od ledna 2020. Kdo čtete moje hlášení, víte, že jsem to navrhl jako první už v lednu 2019. Plním slib důchodcům, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15.000 korun a mám radost, že už teď mají díky mně podstatně důstojnější život. A mimochodem, slevy na dopravu máme v programovém prohlášení. Stejně jako pro studenty. To je zpráva pro kritiky slev. Kdyby si přečetli náš program, tak by zjistili, že jen plníme sliby.

Úspěšně tlačíme i zákon proti týrání pejsků v množírnách a spoustu dalších věcí. Ale o tom vám napíšu až dál.

Teď se ještě na chvilku vrátím k těm operátorům a proč je to tak důležité. Snadný přechod mezi nimi je další krok k rozhýbání konkurenčního trhu. Jednak by to mělo vést k prvním cenovým ústupkům operátorů a taky tím vytváříme prostředí pro příchod čtvrtého hráče.

A budeme pokračovat. Připravujeme cenovou regulaci vůči virtuálním operátorům a jednáme se zahraničními i lokálními zájemci o vstup na náš trh. Po USA jsme se tento týden prezentovali v Jižní Koreji. Budu vám dál psát, jak makáme na nižších cenách volání a dat, dokud neklesnou na slušnou úroveň. To znamená, dokud za ně nepřestaneme platit víc, než je normální ve zbytku Evropské unie.

To, že žijeme na východ od Německa, není důvod, aby si s námi nadnárodní firmy dělaly, co chtěly. Našim lidem předražovaly služby a prodávaly nám potraviny nižší kvality ve stejném obalu jako v zahraničí ty mnohem kvalitnější. Už jsem o tom psal, když jsem se vytočil, jednoduchý příklad, který každý z nás zná.

Vyjedete třeba do Německa nebo Rakouska, najdete tam na první benzínce za hranicemi třeba zmrzlinu, která je stejně označená jako u nás, ale má jiné složení. Samozřejmě, že je lepší než ta u nás, i když může být v klidně i levnější. Pochopitelně ve stejném obalu. Tohle musí skončit.

Protože my fakt nejsme a nikdy nebudeme země druhé kategorie.

To je moje hlavní poselství, jestli to tak můžu říct, které šířím na svých zahraničních cestách a při každém jednání. Spolupracujeme už několik let s ostatními zeměmi V4, vytvořili jsme jednotný blok a ukazujeme Evropské komisi a velkým státům, že nás musí brát jako rovnocenné hráče. Vždyť spoustě ostatních členských zemí můžeme být příkladem. Tím, jak hospodaříme, naším malým zadlužením i růstem HDP. Jsme motorem hospodářského růstu Evropské unie. A držíme při sobě. Společně prosazujeme boj proti migraci, proti rozhazovačnému rozpočtu, proti dvojí kvalitě potravin a taky spolu bojujeme za vnitřní trh v Evropě, aby naši lidi a firmy měly stejné podmínky jako Němci, Italové, Francouzi.

Společně jsme se všichni z V4 potkali s japonským premiérem panem Šinzó Abem v Bratislavě, kde to zorganizoval Peter Pellegrini. Bylo to už třetí setkání zemí Visegrádské čtyřky a Japonska. A hlavně skvělá příležitost nejen pro to, abychom probrali obchod, vědu, výzkum a inovace, ale taky abychom japonskému premiérovi ukázali, že V4 je blok, který opravdu funguje, má svůj hlas v Evropě a prosazuje jasné názory.

Bavili jsme se o mezinárodním ekonomickém systému, podpoře volného obchodu a digitální ekonomice v rámci OECD a G20. Chceme jako V4 hrát významnější roli ve vyjednávání obchodních dohod se Spojenými státy, s Čínou a dalšími zeměmi mimo Evropskou unii, protože k tomu máme co říct a výsledek vyjednávání bude mít zásadní vliv na naši prosperitu.

Když přišla řeč na kybernetické hrozby, měl pan premiér Abe zajímavý postřeh, že to, co byla ropa a plyn ve 20. století, jsou dneska data a jejich volný pohyb.

S panem Abem jsem měl i bilaterální jednání. Samozřejmě jsme se nejvíc bavili o dalším rozvoji naší ekonomické spolupráce. Podle CzechInvestu je Japonsko druhý největší investor u nás. Mají tady asi 200 firem a zaměstnávají kolem 45 tisíc lidí. Toho si moc vážíme, ALE řekl jsem panu premiérovi, že chceme naši obchodní bilanci vylepšit, protože k nám dováží o 2,3 miliardy dolarů víc než my k nim. Japonský trh má přitom pro naše firmy obrovský potenciál a to včetně zbrojního průmyslu. Japonci investují do obrany 50 miliard dolarů ročně. Bavili jsme se taky o spolupráci ve výzkumu, protože s japonskou agenturou pro vědu a technologii máme společné projekty.

Mluvili jsme taky o Olympijských hrách, které budou v Tokiu v roce 2020. Český olympijský výbor má skvělý projekt otevřít Český dům v rámci našeho velvyslanectví v Tokiu. K tomu je ještě potřeba souhlas japonského ministerstva zahraničí.

Taky chceme v Japonsku postavit sochu naší národní legendy Věry Čáslavské. V roce 1964 získala na olympiádě v Tokiu tři zlaté medaile a dodnes je pro Japonce ikona. Osobně jsem požádal pana Abeho, aby nám pro její sochu pomohl najít vhodné místo a předal mu propagační prospekt.

Taky jsem pana premiéra požádal o podporu přímé letecké linky už v roce 2020. Bylo by to skvělé pro turismus i pro byznys. Mimochodem už letos podle informací českého velvyslanectví v Bangkoku přiletí 26. října první linka Bangkok-Praha a jak víte z minulého hlášení, řešil jsem s premiérem Vietnamu, aby i od nich začaly tento rok létat přímé spoje.

Myslím, že jednání s panem Abem dopadlo výborně. Dokonce jsme během naší bilaterálky přetáhli čas, protože jsme toho chtěli vyřešit fakt hodně. Na další schůzku jsem ho pozval k nám do Prahy, kde ještě nikdy nebyl. Příští rok v lednu slavíme 100 let diplomatických vztahů Česka a Japonska, takže by to byla skvělá příležitost se znovu potkat. A řekl jsem panu premiérovi, že by bylo skvělé, kdyby rovnou přiletěl tou přímou linkou ??

Zatímco jsem jednal v Bratislavě, snažili se někteří poslanci doma ve sněmovně vyvolat mimořádnou schůzi. Nakonec ji ani nezvládli zařadit do programu. Znova se ukázalo, jak je opozice schopná trávit čas naprosto nesmyslnými debatami, místo toho aby se soustředila na práci pro lidi. Ve sněmovně čeká na schválení 200 zákonů.

Česká republika se nikdy neměla tak dobře, jak se má dnes. A to by si měli poslanci, kteří chtěli kvůli deficitu vyvolat mimořádnou schůzi, uvědomit. A taky to, že jenom důchodci mají v tomto roce nejvyšší navýšení důchodů v historii. Meziročně jsme jim navýšili 38 miliard a navýšení do školství je dalších 25 miliard. V návrhu rozpočtu na rok 2020 jsou výdaje zhruba 1500 miliard korun, z toho jsou důchody 510 miliard.

Pumpujeme peníze lidem, kteří si konečně můžou dovolit lepší život. Senioři můžou díky slevám na jízdném jezdit za svými rodinami a studenti taky ušetří vzhledem k drahým nájmům.

Opoziční poslanci chtěli řešit zadlužení. Prosím? To zadlužení, na kterém se podílely jejich vlastní strany, dokud se ve vládě neobjevilo ANO? My jsme meziročně znovu zadlužení snížili, jsme čtvrtí v Evropě, máme nejstabilnější ekonomiku v Evropě, máme skvělé ratingy, daří se nám dobře a já vůbec nechápu, proč tady pseudoexperti, vybraní novináři a opozice stále straší lidi. Jasně, ten růst už nebude takový, ale nebudeme škrtat, jak to dělaly předtím strany, které teď akorát kritizují z opozice.

Taky chtěli řešit zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu. Pro mě je to hlavně zpráva o tom, co jsme zdědili a co tady předvedly tradiční demokratické strany za posledních 25 let.

Protože jsem byl na jednání V4 s Japonskem, zastoupila mě Alena Schillerová a měla, musím říct, skvělý projev. NKÚ vzkázala, že asi píše o jiném státě, když ho ve své zprávě hodnotí jako, cituju, „zasukovaný“ a neefektivní.

Aha. A jak to, že teda rosteme skoro nejrychleji v Evropě, máme nejnižší nezaměstnanost, lidem rostou rekordně platy, stavíme nejvíc dálnic v naší nedávné historii a přibývá u nás podnikatelů?

I samo NKÚ ve zprávě přiznalo, že jsme spoustu nedostatků ve státní správě zdědili po předchozích vládách. Ale třeba vůbec nevzalo zřetel na provedenou reformu v oblasti rozpočtové odpovědnosti, když hodnotí naše finance. I díky ní dosáhla v minulém roce Česká republika druhý nejvyšší přebytek veřejných financí v historii: 47,4 MILIARDY KORUN! A naše zadlužení kleslo na úroveň před hospodářskou krizí.

Díky našim opatřením stouply mezi lety 2013 a 2018 celkové daňové příjmy o víc než 450 miliard. A lidem a firmám jsme snížili daně o 100 miliard. Tohle, že znamená “zasukovaný stát?”

Je taky fajn, když NKÚ píše, že stát zaspal ve stavbě dálnic, ale nepochopil jsem, proč to vzkazuje nám a ne ODS, TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL, kterým byl v době jejich vládnutí stav naší dopravní infrastruktury úplně fuk. Místo v autech totiž jejich poslanci a ministři lítali i do Ostravy vrtulníkem.

My jsme za čtyři roky zahájili výstavbu 163 kilometrů nových dálnic, a 106 kilometrů modernizace D1, kterou musíme stavět znovu, protože se rozpadá. Alena Schillerová taky vypočítala, co jsme udělali pro obce, města a jejich obchvaty a silnice. Jim se předchozí vlády taky nevěnovaly, od nás dostaly kraje na rekonstrukce silnic od roku 2015 už 15 miliard korun.

Nebudu přepisovat celý projev paní ministryně, radši si ho sami přečtěte, dávám do komentářů.

Já vám o naší práci píšu pravidelně včetně podpory vědy, výzkumu nebo digitalizace státní správy. Musím ale říct, že mě taky šokovalo, jak lidi, kteří tu zprávu NKÚ sepsali, brutálně ignorovali věci, které jsme už udělali, a na kterých makáme.

Jo a když už je řeč o Aleně Schillerové, máme tady, dámy a pánové, NOVÝ REKORD.

Finančně analytický úřad ohlásil, že loni zabavil mafiánům přes 7,5 MILIARDY KORUN. Ti se je snažili ulít na podvodných transakcích jako je praní špinavých peněz nebo daňové podvody. Je to fakt skvělý úspěch. Experti finančně analytického úřadu zabavili grázlům o 1,5 miliardy korun víc než dva roky předtím dohromady. Peníze zůstávají našemu státu a můžeme je použít ve prospěch všech.

Naše vláda bojuje proti mafiánům v bílých límečcích líp než kterákoli před ní. Ale pozornost věnujeme i všem rádobypodnikatelům, kteří si chtějí dělat z naší České republiky dojnou krávu. Není problém v tom, že někdo dokáže hodně vydělat. Ale nehodlám přihlížet, když z toho naše země nic nemá.

Teď mluvím třeba o těžařích.

Představte si, že dividendy z hnědého uhlí dělaly víc než 42 miliard korun. Většinu 24,5 miliard vyplatily těžařské firmy svým majitelům do daňových rájů, zatímco státu odvedly na těžebních poplatcích jen 1,1 miliardy. Zbytek, tedy 17,5 miliardy šel ze Severočeských dolů do státem většinově vlastněné společnosti ČEZ. Tak takhle nám to tu tradiční demokratické strany zprivatizovaly. Je to podobné dědictví jako s OKD a ostravskou hutí ArcelorMittal.

Já jsem tenhle týden zorganizoval schůzku k zákonu o ochraně a využití nerostného bohatství a k hornímu zákonu. Pokud chtějí těžaři, abychom se k nim chovali korektně a nezrušili memorandum na nezvyšování poplatků na následujícího 2,5 roku, tak chci vidět i vstřícnost z jejich strany. Nový ministr průmyslu Karel Havlíček byl u jednání a vše dohraje.

Psal jsem vám na začátku o těch nejdůležitějších zákonech, které úspěšně tlačíme sněmovnou. Prvním čtením prošel vládní návrh veterinárního zákona, který řeší množírny psů. Zásadně jsme v něm zpřísnili podmínky chovu fen a taky přitvrdili sankce za jejich nedodržení.

Zdaníme finanční náhrady za nevydaný církevní majetek. Je to už definitivní. Museli jsme kvůli tomu přehlasovat i Senát. Víte, že církevní restituce kritizuju od roku 2012. A všichni si vzpomeneme na to, za jak podivných okolností byly schválené. Je prostě fakt, že ceny, které tehdy použili pro stanovení hodnoty majetků církví, byly předražené. A to hned několikanásobně. Dokonce i na dnešní poměry.

Dát za metr čtvereční zemědělské půdy 44,48 koruny za metr v době, kdy se reálná cena pohybovala někde na úrovni 6 až 12 korun? Co to má znamenat? A za lesní pozemky 27,74 koruny za metr v době, kdy se reálná cena pohybovala někde na úrovni 11 korun? Pokud bychom použili tehdejší reálné tržní ceny, tak vychází, že restituce byly předražené o 54 miliard. Schválně koukněte, o kolik byly jednotlivé majetky církví přepálené. Pokud na to někdo hledal analýzu, stačí kouknout do celkem triviální tabuky. Dávám do komentářů.

Ve sněmovně jsme taky přednesli pozici naší vlády k prodeji ostravské hutě ArcelorMittal po rozhodnutí Evropské komise. Chce ji koupit Liberty House Group. Já vystoupil jako první, protože mi není situace kolem ostravské hutě lhostejná. Jde mi hlavně o těch 7,5 tisíce lidí, kteří tam pracují. Proto to aktivně od začátku řeším a komunikuji se všemi stranami.

A už jsme zase u toho, co tady po sobě nechaly předchozí vlády. Privatizace ostravské hutě je další dědictví tradičních demokratických stran. Finančníci z ní získali 10 miliard a současný majitel si vzal dokonce 50 miliard dividend. Škoda, že je neinvestoval do firmy. A samozřejmě tam pracuje těch 7,5 tisíc lidí a já mám starost o to, aby to neskončilo jako s OKD. Proto se zajímám i o nového kupujícího. A podnikl jsem v tom celou řadu věcí.

26. října 2018 jsem poslal dopis komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestager, kde jsem uvedl dva nejzávažnější problémy, které se prodeje firmy Liberty House týkají. Konkrétně se jednalo o absenci investičního plánu Liberty House a plánované transakce s emisními povolenkami.

Velice intenzivně komunikuji se zástupci odborů organizace KOVO. Potkali jsme se už 31. října 2018. A pak 7. listopadu jsem jednal s majitelem firmy Liberty House. Musím říct, že mě to jednání vůbec neuspokojilo. Potom 16. listopadu jsem o tom jednal s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou a komisařkou Margrethe Vestager přímo v Bruselu. Dál přišla celá řada jednání na úrovni Ministerstva průmyslu, kde to má na starosti paní náměstkyně Alexandra Rudyšarová. A znovu jednání, když se na mě 17. prosince opět obrátili odboráři. S nimi jsme ve velice intenzivním kontaktu. Následovalo 8. února 2019 jednání na Úřadě vlády s evropskou komisařkou Margrethe Vestager znovu o rozhodování Evropské komise.

Proč to tak obsáhle píšu? Abyste viděli, že to řeším opravdu ze všech sil.

Osobně můžu slíbit, že celý proces budu i dál bedlivě sledovat a komunikovat se všemi dotčenými stranami. ArcelorMittal Ostrava má strategický význam pro Moravskoslezský kraj i celou Českou republiku. Takže jako vláda máme prvořadý zájem na zachování výroby, pracovních míst, zajištění investic do ekologie v této společnosti a na její prosperitě.

Uf, pojďme dál.

S Karlem Havlíčkem jsme měli schůzku s jedním z nejvýš postavených zástupců podnikatelů v Evropě, Pierrem Gattazem z BusinessEurope. Přišel s šéfem Svazu průmyslu Jaroslavem Hanákem a jeho týmem a byla to sympatická hodina. Projednali jsme volby do Evropského parlamentu, řešili jsme byznys, vědu a samozřejmě jsme zmínili i naši Inovační strategii, tentokrát ve vztahu k centru excelence v oblasti umělé inteligence. To je projekt, na kterém teď intenzivně pracujeme a který by nám měl přinést výsadní evropské postavení v oblasti kybernetické bezpečnosti a průmyslu 4.0.

Vzpomínáte, jak komentátoři a politici, tvrdili, že je naše Inovační strategie prý jen snůška obecných tvrzení? A kolik, že takových koncepcí už bylo? Ano, byly jich stovky, stály nás stamiliony a nikdy se podle nich nic neudělalo. Ale my sliby plníme.

Přesně dva měsíce po představení strategie jsme tento týden s Karlem Havlíčkem odprezentovali na Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace úplně nový program podpory, nazvaný Country for the Future, do kterého je na dalších osm let alokováno 9 miliard korun pro startupy, firmy investující do digitalizace a taky pro malé podniky, zavádějící inovace do praxe.

Nikdy v minulosti neměly inovativní projekty větší podporu ze státního rozpočtu. A v ten samý den jsme schválili přijetí nového člena do naší mezinárodní rady pro výzkum – špičkového vědce ze Singapuru. Kdybyste mrkli na moje hlášení ze začátku roku, tak jsem vám psal, že jsem požádal singapurského premiéra, kterého jsme navštívili s podnikatelskou a vědeckou delegací, aby nám do naší Rady vybral špičkového výzkumníka z jejich země. A právě tento týden posílil náš tým profesor Kian Lee Tan z Národní univerzity v Singapuru, světová kapacita v oboru informatiky. Takže ještě jednou – my sliby plníme.

Českou republiku jako zemi budoucnosti představujeme s Karlem Havlíčkem opravdu neúnavně, skoro na každém setkání. Jen v tomto týdnu ji Karel Havlíček ještě sám prezentoval velvyslancům Finska, Švédska, Dánska, Nizozemska, Francie, USA, Rakouska a Irska. Máme jasný cíl. Do konce roku nebude žádná významná země, které bychom nepředstavili Českou republiku v novém kabátě inovační strategie.

Jednal jsem taky s velitelem Thajského královského letectva panem Chaiyaprukem Didyasarinem o posilování obranně-průmyslové spolupráce. Thajsko už víc než 25 let využívá česká letadla k výcviku pilotů i ochraně vzdušného prostoru. Nabízíme jim jejich servis i rozšíření letky. Taky bychom chtěli užší spolupráci mezi oběma ministerstvy obrany, která by společně identifikovala další možné projekty. S panem maršálem Didyasarinem jsme se neviděli poprvé. Mluvili jsme spolu už během mojí návštěvy Thajska.

Dál jsem jednal s předsedou Národní rady Slovinska Alojzem Kovšcou. Nabídl jsem mu užší spolupráci celé V4 se Slovinskem a taky v rámci takzvaného Slavkovského formátu, což jsme my, Slovensko a Rakousko. Menší země se prostě mají spojovat a taky potřebujeme společně prosazovat témata, která jsou důležitá pro celý náš region.

Pan Kovšca byl za mou iniciativu rád a několikrát zopakoval, že to bude doma tlumočit. Slovinsko je nám názorově blízké v EU i NATO. Máme stejné názory na boj proti migraci a chceme bezbariérový vnitřní trh EU. Taky jsme mluvili o vyřešení clearingového dluhu, který má vůči nám bývalá Jugoslávie, a který předpokládám se Slovinskem rychle vyřešíme, jako se to povedlo se Srbskem.

Moc rád jsem se s panem předsedou Kovšcem viděl. Na to, jak jsou naše země malé, máme výborný obchodní obrat 1,5 miliardy eur. A zvlášť naše Škodovky jsou u nich populární.

Byl jsem i na 26. ročníku soutěže Manažer roku. Znovu se potvrdilo, jak velké množství skvělých osobností u nás máme. Potěšilo mě, že si hlavní cenu odnesl pan profesor Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. A jak jsem už psal na Twitteru, naše země má na to stát se centrem umělé inteligence v Evropě. Jsme neskutečně šikovný národ.

Konec týdne byl velmi napjatý s dodávkami ropy. Určitě jste postřehli, že se kontaminovala ruská ropa proudící do ČR ropovodem Družba, takže všechny země střední Evropy, včetně našich rafinérií odmítly dodávky, a to do doby, než bude opět všechno v pořádku. Vzhledem k tomu, že Unipetrol má v Litvínově zásoby pouze na pět dní a očekávané obnovení dodávek může trvat i několik týdnů, museli jsme obratem začít pracovat s variantou poskytnutí ropy ze Správy státních hmotných rezerv.

Situace není kritická, ale vyžadovala rychlé jednání, protože se všechno musí zvládnout na pondělním jednání vlády. S ohledem na fakt, že ministryně průmyslu Nováková je v Číně, začali jsme okamžitě situaci řešit s nastupujícím ministrem Havlíčkem. Ten dal během víkendu dohromady celý odborný tým a skoro nonstop řešil tuhle mimořádnou situaci se všemi subjekty, tedy s MPO, Čepro, Státní správou hmotných rezerv a dalšími. Průběžně mě o všem informoval a doslova před několika minutami jsme dohodli poskytnutí dostatečného množství ropy pro litvínovskou rafinérii, přes noc ještě zpracujeme veškeré podklady pro zítřejší vládu. Musím poděkovat celému týmu za výbornou práci.

Tak jo, bylo to tentokrát trochu delší… Mějte se krásně, já jdu na vaše otázky.