Vážené dámy, vážení pánové,

téma této mezinárodní konference je mimořádně závažné.  Již delší dobu nás mnozí klimatologové a další odborníci upozorňují, že se Evropa a samozřejmě i Česká republika ocitá v období klimatické změny. Jejím projevem je především změna klimatu tak, jak ho známe z našeho mládí – nedochází k pozvolnému přechodu z jednoho ročního období do druhého. Naopak po zimě proběhne jen krátké jaro a velmi rychle nastupuje léto s vysokými teplotami. A stejně tomu tak je i při přechodu do zimy – velmi rychle se z relativně vysokých teplot ocitáme v zimě, která se navíc vyznačuje nikoli mrazivými období, ale spíše teplotním období kolem nuly. Některé zimy, zde v Praze, už dávno jsme neměli sníh na Vánoce a když se objeví, tak během krátké doby roztaje, jen výjimečně zaznamenáváme delší období mrazu.

To vše jsou příznaky toho, že dochází ke změně našeho klimatu. Evropa si to uvědomuje. My jsme o tom mluvili na poslední Evropské radě. Bylo by dobré k tomu přistupovat racionálně. V září proběhne velká konference o klimatických změnách, vícero členských států na to má různé názory a jde o to, aby v rámci záchrany planety jsme nezničili náš průmysl.

V posledních několika letech je pak tato změna doprovázena i zřetelným poklesem atmosférických srážek. Tak tomu bylo v minulém roce a je tomu tak i letos. Lze se obávat, že pokud by podobný ráz počasí – jako v minulém roce – pokračoval i letos a opět jsme zaznamenali tak výrazný pokles srážek, pak již budeme čelit výrazným národohospodářským škodám. Budou to škody nejen v zemědělství, ale budou to škody i v lesích, na ovocných stromech a celkově na vegetaci, budeme mít nedostatek vody pro obyvatelstvo – zejména v sušších regionech jako je jižní Morava, oblast srážkového stínu na Žatecku, Rakovnicko a zřejmě i na jiných místech.

Škody však mohou vznikat i nepřímo. Vodu potřebujeme i v řadě průmyslových odvětví – v energetice, kde část našich elektráren je soustředěna právě v severních Čechách, kde může být nedostatek vody apod.

Zemědělci víc než ostatní lidé vidí, jak se mění podmínky hospodaření, některé části republiky vysychají, objevují se škůdci, které jsme předtím neznali nebo alespoň byli v určitých mezích. Kůrovcová kalamita, která v těchto letech likviduje naše lesy, je z velké části také způsobena právě mimořádně teplým počasím posledních let.

Naše vláda si současnou situaci dobře uvědomuje, proto jsme již ve svém programovém prohlášení vyjádřili odhodlání udělat maximum pro to, aby se voda zadržela v krajině a půda byla chráněna před záborem a erozí. Opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. Toto bylo vyjádřeno vznikem Národní koalice pro boj se suchem, které předsedám. Zde koordinujeme nejen aktivity Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, ale setkáváme se na této půdě s řadou odborníků a společně hledáme okamžitá i systémová řešení.

Musíme si také být vědomi, že zlepšení situace bude vyžadovat dlouhodobé úsilí všech, kterých se tato změna klimatu dotýká. Nečekejme rychle změny k lepšímu. Před námi je především soustavná a dlouhodobá práce na zlepšení situace.

Mimořádně vážný je problém s podzemními vodami. Jejich hladiny zůstávají hluboko pod dlouhodobým normálem a na polovině území jsou v úrovni mimořádného sucha. Vzhledem k tomu, že pitná voda je přibližně z poloviny pokryta z odběrů podzemní vody, jsou tak nadále ohroženy zdroje pro mnohé obce. Je zřejmé, že se zásoby podzemních vod nedoplní během jednoho roku. Bude nutno, aby regionální samosprávy nečekaly na instrukce z vlády a již nyní přijaly opatření, které povedou k úsporám ve spotřebě vody a obecně k hospodárnému nakládání s vodou.

Já jsem byl nedávno v Izraeli. Myslím, že oni tam mají skutečně nejlepší technologie a jsou schopni vodu použít i devětkrát. A jeden ze závěrů mé návštěvy a diskuse s premiérem Netanjahuem bylo, že uděláme konferenci ohledně nakládání s vodou.

Ohrožené obce a aglomerace s nedostatečnými zdroji pitné vody mohou využít dotační podporu Ministerstva zemědělství na propojení vodárenských soustav a veřejných vodovodů s těmi, které mají dlouhodobě dostatek vody. Rovněž je možné využít finanční podporu z evropských fondů prostřednictvím Ministerstva životního prostředí.

Jeden z takových návrhů projednala naše vláda tento týden. Jeho podstatou je vybudovat tři vodní nádrže na Rakovnicku, které umožní, aby se lépe v regionu hospodařilo s vodou, přitom došlo k propojení dvou malých povodí a zvýšení přítoku vody do deficitní oblasti a současně mají být realizována opatření ke zvýšení vsakování vody na posílení podzemních zdrojů vody. Je to investice na několik let v celkovém rozsahu přesahujícím 550 milionů korun.

Je to první z podobných investic, kterých připravujeme více. Vláda současně rozhodla o výstavbě vodní nádrže Vlachovice na Zlínsku, na kterou v letech 2020–2023 bude vynaloženo více než 700 milionů korun.

Výhled dopadů změny klimatu na stav sucha a vodních zdrojů na našem území ve vzdálené budoucnosti po roce 2050 vede k tomu, že musíme nejen intenzivně posilovat zadržení vody v půdě a v krajině, ale zároveň vyhodnotit situaci v regionech, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Musíme začít posilovat akumulaci vody v nových nádržích. Nejde jen o zajištění zdrojů pitné vody, ale i o zajištění vody na závlahy. Technická opatření, výstavba nových zařízení je vždy doprovázena řadou přírodě blízkých opatření – vždy tak, aby se co nejvíce vody zadrželo a odtok byl co nejpomalejší.

V současnosti roste zájem zemědělců o obnovu a rozšíření existujících závlahových soustav. V uplynulých třiceti letech došlo k devastaci zavlažovacích zařízení na téměř 100 000 hektarech zemědělské půdy. Nově budované soustavy jsou již moderní a vycházejí zejména z využití znalostí Izraele a států jižní Evropy, kdy se uplatňují především kapkové závlahy – tak to bude také v našich nejúrodnějších a zároveň nejsušších územích – na jižní Moravě, v Polabí, na Rakovnicku. Musíme začít využívat k závlahám i tzv. šedou vodu, což je voda částečně přečištěná, kterou využívají právě v zemědělství některých zemí se suchým podnebím.

Vláda bude i nadále přijímat opatření, jejichž cílem bude zmírnit dopady sucha na našem území. Na boj proti suchu vyčleníme i příslušné finanční prostředky. Od roku 2015 bylo jen v rámci Ministerstva zemědělství vyčleněno na opatření proti suchu a nedostatku vody ze státního rozpočtu celkem 7,4 miliardy korun a z prostředků EU 21,6 miliardy korun.

K posílení podzemních vod se zkouší několik technologií k ověření možností umělé infiltrace podzemních vod. Bylo vytipováno sedm pilotních lokalit, v letošním roce je plánována realizace prvních dvou. Jedná se lokalitu Meziboří a výstavbu meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.

Jako vláda budeme nadále podporovat vznik malých nádrží a rybníků. Je nezbytné, aby součástí tvorby krajiny a hospodaření v ní byl nejen ohled na současný akutní problém – nedostatek vody, ale abychom si uvědomovali také další souvislosti, které mohou situaci dále zhoršit – jde zejména o riziko eroze půdy, pokud se na ní nebude správně hospodařit. To je výzva k vám, zemědělcům. Zemědělci byli vždy ti, kdo půdě, krajině, přírodě nejvíce rozuměli. Byli vždy hospodáři, kteří mají z půdy nejen živobytí, ale také za ni cítí odpovědnost. Ochrana vody je společným zájmem vás, zemědělců i vlády.

Budu proto rád, když na řešení této výzvy budeme co nejlépe spolupracovat.

Přeji vaší konferenci hodně zdaru.

Premiér Andrej Babiš