Vážení spoluobčané, dámy a pánové,

Stejně jako loni, tak i letos je dnešní sváteční den jiný. Stejně jako loni, tak i letos do oslav 28. října zasáhla nemoc.

Loni to byla pandemie covidu, letos se k ní ještě přidala nemoc pana prezidenta.

V souvislosti s touto zvláštní situací se mi vybavilo přísloví, že „zdravý člověk má tisíc přání, ale nemocný jen jedno“.

A protože každému z nás může nemoc nečekaně převrátit život vzhůru nohama, tak si myslím, že bychom měli panu prezidentovi popřát co nejrychlejší uzdravení.

Toto je přesně ten moment, kdy bychom měli zkrotit naše případné antipatie a kdy by politika měla jít stranou.

Zdraví si skutečně vážíme, bohužel až když o něj přijdeme. Všichni cítíme, že sílící pandemie a situace po volbách atmosféru v naší společnosti ještě víc rozjitřily. Vývoj doma i ve světě tomu také nepomáhá. Zvlášť nyní kvůli rostoucím cenám energií, situaci v automobilovém průmyslu a výraznému zvyšování cen ve stavebnictví, službách a dalších odvětvích.

Z novinových titulků se zdá, že se na nás řítí jedna pohroma za druhou. Možná i nás tak trochu zachvátila nemoc. A možná je to nejen nemoc těla, ale i nemoc duše.

Proto si myslím, že bychom se měli – a zvlášť v tento sváteční den – zastavit a zhodnotit situaci s chladnou hlavou.

Ano, ten výhled není zrovna optimistický, ale naše republika a náš národ se dokázal vyrovnat s mnohem horšími obdobími. V minulém století nás nezlomily dvě okupace a dlouhé roky nesvobody. A v tomto století jsme museli čelit různým přírodním katastrofám či politickým krizím.

Samozřejmě, že naše neshody bývají někdy vyostřené, koneckonců i o tom je demokracie. Ale právě v těch nejtemnějších dobách a během těch nejsložitějších situací, kdy bylo opravdu zle, náš národ vždycky držel při sobě. Vždycky nás dokázalo spojit, když jsme cítili, že budoucnost naší země a našich dětí je v ohrožení.

Je pravda, že v následujících letech se budeme muset mnohem více spoléhat sami na sebe, ale jestli jsem o něčem bytostně přesvědčený, tak o tom, že jsme národem neskutečně houževnatým, vynalézavým a srdečným. A proto nemám obavy, že bychom si nedokázali poradit se vším, co přijde.

Brzy bude naše země mít novou vládu, která, doufám, bude dál bojovat za české zájmy a zvyšovat životní úroveň našich občanů. Ponecháme-li na moment stranou každodenní politiku, tak čísla jasně hrají ve prospěch České republiky a její výchozí pozice je dobrá. Ať už ekonomicky jako jednoho z nejméně zadlužených států Evropské unie, tak i politicky jako země, která v EU důrazně hájí národní zájmy, nebojí se použít právo veta a je slyšet. Strach proto není na místě. Pevně věřím, že ani nový kabinet naši zemi a naše občany nedá.

Moc bych si přál, aby na sebe politici pohlíželi jako na soupeře, nikoli jako na nepřátele, aby lidé začali jiným názorům naslouchat, ne je shazovat, a aby se naše společnost začala vyrovnávat s tou, jestli to tak můžu říct, nemocí duše, která ji trápí.

A pokud jde o tu nemoc těla, tak musím znovu všechny vyzvat: prosím, běžte se očkovat. Vím, že celá ta pandemie je dlouhá, protivná a únavná. Ale očkování je ten jediný nástroj, který proti koronaviru máme. Pro klid našich dětí, našich blízkých, našich rodin, našich přátel i pro klid celé naší země, nechte se očkovat. Ať naše Vánoce mohou být šťastné a veselé.

Závěrem mi ještě dovolte poděkovat vám všem za důvěru a za ty čtyři roky, kdy jsem mohl být vaším premiérem. Byla to pro mě velká čest. A jako doposud budu dále usilovat o to, aby Česká republika byla úspěšná i v budoucnu.

Přeji vám vše dobré ke státnímu svátku naší země, České republiky.