Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce Evropské unie pro roky 2021 až 2027. Navrhovaný rozpočet má dle komise umožnit kompenzovat dopady brexitu, zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku, společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority Evropské unie.

Já osobně jsem vůči tomu návrhu rozpočtu velice kritický. Jednak si myslím, že s tím rozpočtem - a asi to tak i dopadne - bychom měli počkat na příští komisi a vůbec návrh toho rozpočtu, kde vlastně člověk se musí dopátrat nových kapitol a je málo ten rozpočet srozumitelný, tak já jsem to na úrovni i Evropské rady i při bilaterálních setkáních s jednotlivými premiéry kritizoval.

Můžeme samozřejmě začít od výše příspěvku, který může být navržen nebo je navržen ve výši 1,11 - doposud to bylo 1,14. Je samozřejmě jasné, že čistí plátci k tomu mají nějaký názor a těch peněz my také budeme dostávat stále méně.

Za absolutně neuvěřitelnou považuji položku european public administration, to znamená celkové náklady na Evropskou unii, kde vlastně Evropská unie, resp. ty struktury, přicházejí s navýšením rozpočtu o 23 %.

A to přitom, že je brexit, odchází 15 % obyvatelstva, takže když to přepočteme nějakými cenami, tak tam je 25 mld. euro prostor. A já se taky ptám, proč vlastně náklady na evropské struktury jsou stále vyšší. Takže to se mi velice nelíbí.

Dále se mi nelíbí to, že vlastně Evropská komise navrhuje novou položku Security and defence, (nesrozumitelné) z 1,9 mld. euro na 27. Vůbec nechápu proč, když my jsme členy NATO, plníme své závazky a chceme je splnit i v roce 2024 a to bude znamenat navýšení našich výdajů na armádu o 150 %. Ty propočty přes HDP samozřejmě jsou často nesmyslné, protože Estonsko má 2 %, ale má 500 mil. dolarů, taková Belgie má 0,9 a 4,5 mld. dolarů a my máme 1,14 a 2,5 mld. dolarů. Takže i na zasedání NATO jsem to osobně prezidentovi Trumpovi vysvětloval, že musíme mluvit o nominálních částkách. A proč máme brát peníze z evropského rozpočtu pro zbrojení? Myslím, že to není dobře. Ty klasické pozice jako koheze a zemědělství se snižují, přitom většina států, samozřejmě i státy V4, my chceme tu kohezi, protože chceme investovat a to je pro nás důležité. Já nechápu, můžu se domnívat, že jsou tam některé nové položky, které některé členské státy by mohly čerpat a my možná na ně nedosáhneme.

Takže já bych chtěl jenom říct za sebe a za vládu, že jsem k tomu návrhu rozpočtu velice kritický. Celkově ten návrh, když si vezmeme ochranu vnějších hranic, tak jsem se ptal na poslední Radě, proč navyšujeme rozpočet Frontexu z 1,7 mld. euro na 10 mld. euro, kde bude působit ta nová, vlastně to je taková záložní policie nebo záložní pobřežní stráž členských států, z 1500 na 10 000. Myslím si, že Frontex má hlavně působit a pomáhat v návratové politice, to znamená vracet ty migranty, kteří nedostali azyl, ilegální migranty, aby se vrátili, protože nedostali azyl. A možná bychom hlavně měli pomáhat pobřežní stráži Libye nebo Egyptu a dalších severoafrických zemí. Já osobně Frontex navštívím 15. října a budu s nimi o tom diskutovat. Takže já tam celkově vidím asi 75 mld. euro, které jsou tam navrženy do nějakých nových pozic, pro které, já si myslím, že by možná mohlo být lepší použití.

Pro nás, pokud se vrátím k té kohezní politice, ta je pro nás klíčová a my chceme, abychom v budoucím programovém období 21 plus měli větší pravomoce rozhodovat, v jaké oblasti chceme financovat z evropských fondů, o to víc, že to saldo a celkový příjem peněz bude nižší. My jsme v současném období svázáni striktními evropskými pravidly a vláda má omezené možnosti přesměrovat prostředky v průběhu programového období. My jsme už v dubnu psali, paní ministryně Dostálová paní komisařce Cretu, že chceme přesunout peníze, které nečerpáme, do pozic, kde je převis. No a všechno to dlouho trvá. Vláda nepodporuje ani povinné zastropování přímých plateb. Členské státy by se měly rozhodnout samy, zda toto zastropování zavedou a přesunou prostředky jinam. To znamená, že tam máme jasnou pozici. A to jsou ty klasické položky, kde v tom návrhu dochází k nižšímu rozpočtu a navyšují se jiné.

My máme také výhrady k navrhovanému systému propojení čerpání evropských fondů, v posuzování principů právního státu. My si myslíme, že návrh by významně posílil pravomoci Evropské komise oproti členským státům. A taky vláda nepodporuje návrh Evropské komise na zavedení nových zdrojů pro financování rozpočtu EU. Tyto zdroje by nám zkomplikovaly systém financování rozpočtu EU a mohly by přinést i posílení pravomocí Evropské komise při kontrolách výběru těchto zdrojů. Takže v minulosti naše vláda, nevím proč, měla jednu prioritu, my jich máme několik a na každou prioritu můžeme mít jiné spojence a s nimi také mluvíme.

Můžu samozřejmě taky už uvést ten rámec, že trvá sedm let, že ten stávající jsme schvalovali v roce 2012, kdy byla nezaměstnanost u nás 9,5 % a dneska nejnižší nezaměstnanost v Evropě, velký problém. Principiálně nemám rád měkké programy, různé konference, workshopy. Já si myslím, a naše vláda přišla s víceletým investičním plánem a my tady potřebujeme investovat stovky miliard. Stovky miliard, jak já říkám, do betonu, do dálnic, obchvatů, nemocnic, školek, škol, domovů seniorů atd. Takže my chceme prosazovat a prosazujeme, abychom měli na to podstatně větší vliv než doposud. V tomhle období máme 22,5 % Evropského sociálního fondu, ESF. A když jsme začali čerpat, a opožděně, i kvůli tomu, že Komise měla zpoždění, tak první, kdo čerpal, bylo MPSV, hned tam skočilo 800 mil. Až druhé bylo Ministerstvo dopravy. To jsou věci, o kterých chceme diskutovat a skutečně v situaci, kdy nejsou pracovní síly v žádných profesích, tak je potřeba si skutečně říct, koho chceme vlastně rekvalifikovat a proč vůbec čerpáme nějaké měkké programy. Já si myslím, že tyto programy můžeme dotovat z českého rozpočtu a určitě to chceme, ale určitě chceme, aby to bylo efektivní.

Takže já jsem k tomu několikrát vystupoval i na bilaterálních jednáních i v rámci V4. Máme k tomu plno připomínek. Dneska, a to jen dokumentuje, jak to funguje, jsme zaznamenali historický úspěch, když od mého projevu na Ekofinu 14. 6. 2014 uplynulo čtyři a půl roku, my jsme poprvé v historii naší země, našeho členství v EU prosadili reverse charge. Ano, konečně jsme to dotáhli do konce proti vůli Komise a jednotlivých členských států, protože my víme nejlíp, jak u nás bojovat proti daňovým únikům. Takže to se nám povedlo, je to historický úspěch a trvalo to čtyři a půl roku. Podle toho vidíme, jak ta Komise funguje. Takže doufejme, že ty příští evropské volby změní naše postavení, změní i to postavení Komise, která je až moc často politická a že ta komise bude skutečně více back officem členských států, které budou mít hlavní slovo. A my tam mluvíme nahlas a jasně a navrhujeme věci, které si myslím jsou velice racionální.

Takže o tom rozpočtu určitě bude ještě řeč. Otázka je, jestli se to stihne. Myslím si, že asi to počká až na tu příští komisi, nicméně máme v tom jasno a naše vláda mi dala jasný mandát, abych takhle vystupoval. Děkuji.