Dříve bylo takto rozdělováno pouze 10 % zemědělských dotací. Z roku na rok se tak příjmy malých zemědělských podnikatelů více než zdvojnásobily. Malí zemědělci si díky tomu nyní mohou dovolit platit za pacht půdy, platy zaměstnanců i služby výrazně vyšší částky než všichni ostatní. Toto neodůvodněné zvýhodnění jedné skupiny zemědělců způsobilo obrovské nerovnováhy na trhu a diskriminaci středních a velkých zemědělců, kteří jsou odpovědní za 85 % české zemědělské výroby.

Nespravedlnost rozdělování dotací nejlépe ilustruje příklad zemědělského družstva Ostaš, které sdružuje 40 hospodařících zemědělců. Ti oproti samostatně hospodařícím zemědělcům dostávají až o 50 % nižší dotace jenom proto, že se kvůli svému podnikání sdružili do družstva. Přitom se ale jedná o stejné malé zemědělce jako jsou ti, kteří sdružení nejsou. Takto diskriminační přístup ze strany vlády je zakázaný v Listině základních práv a svobod a v Evropské úmluvě.

„Vláda nikdy neřekla jediný důvod, proč by měl jeden zemědělec dostávat o polovinu méně než ten druhý. Redistributivní sazba se rozhodnutím této vlády se více než zdvojnásobila a v České republice je tak nejvyšší z celé Evropy. Původní požadavek prý byl dokonce 30 % a současná sazba je prý průměrem mezi původním požadavkem a protinávrhem ve výši 15 %. Je to jen důkaz toho, že vláda rozhodovala naprosto libovolně a bez jakékoliv znalosti toho, co způsobí,“ říká Ing. Jaroslav Lád, předseda petičního výboru a spolku Ochránce zemědělců, který za iniciativou stojí, a současně předseda Zemědělského družstva Ostaš.

Skupina 867 zemědělských podniků se po tisícikorunách složila na renomovanou advokátní kancelář Frank Bold, která připravila znění ústavní stížnosti a bude ji před ústavním soudem zastupovat. S tou pak zemědělci oslovili všechny poslance a senátory s žádostí o podporu. K tomu, aby ústavní stížnost mohla být podána, jsou v tomto případě třeba podpisy alespoň 25 poslanců nebo 10 senátorů. Jediní, kdo jim odpověděl, byly poslanecké a senátorské kluby ANO a SPD, které nakonec sesbíraly dostatečný počet podpisů, a ústavní stížnost prostřednictvím advokátní kanceláře podají v pátek tohoto týdne.

„Vedle toho, že je současný způsob rozdělování dotací diskriminační, postrádá i jakoukoliv logiku. Na rozdíl od těch úplně nejmenších podniků - podle nomenklatury EU bychom měli správně mluvit o mikropodnicích - zabezpečujeme většinu produkce českého zemědělství. Jsme schopni to dělat efektivněji než malí zemědělci a vláda nás za to trestá. Chová se naprosto socialisticky – ničí, co funguje, a podporuje, co nefunguje. My přitom chceme jen spravedlivé a rovné podmínky pro všechny,“ doplňuje Ing. Aleš Hodina, člen petičního výboru a spolku Ochránce zemědělců a současně předseda představenstva AGRO Brno-Tuřany.

Zemědělci se domnívají, že důvodem, proč vláda přijala takto drastická opatření, byla mimo jiné i snaha poškodit Agrofert, který je součástí svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše. Velké podniky jsou současným způsobem rozdělování dotací samozřejmě také poškozeny, ale současně dokáží na současné situaci profitovat. Skupují střední zemědělské podniky, které se v mnoha případech ocitly ve velkých ekonomických obtížích a jejich majitelé jsou nuceni je nabídnout k odprodeji. Počet těchto podniků nabízených k prodeji se meziročně zvýšil z nižších desítek na vyšší desítky.

„Vláda mířila na Babiše, ale trefila nás. Babiš a další velké zemědělské podniky nás za babku skupují, takže to dopadlo přesně naopak, než vláda chtěla. O to víc si vážíme podpory, kterou jsme z ANO dostali. Odmítáme ale být obětí politického boje!“ ohradil se Ing. Jaroslav Lád proti tvrzení některých politiků, že jeho iniciativa má ve skutečnosti pomoct především předsedovi ANO a jeho zájmům.

Malí zemědělci jsou naopak se současným stavem samozřejmě spokojeni. Celkový počet těchto zemědělců je 26 000 a tvoří 88 % všech zemědělců. Zajišťují přitom ale jen 15 % zemědělské produkce. Vláda tak vytváří a podporuje podmínky, které vedou ke zvyšování tlaku na růst cen potravin. Malí zemědělci totiž z 60% jen kosí trávu.

„Vláda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na náš úkor. Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití či za ní. Součástí ústavní stížnosti je proto žádost o přednostní projednání, abychom se rozhodnutí ústavního soudu vůbec dočkali,“ uzavírá Ing. Jaroslav Lád.