Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní předsedkyně.

No, vy jste neuvedla jediný případ těch problémů, které údajně občané nebo instituce, které se na vás obracejí, mají s rozpočtovým provizoriem. Já bych těm, kteří snad nějaký problém pociťují, a možná je to problém jenom informační, doporučoval, ať se obrátí na ministra financí a Ministerstvo financí, protože záhy zjistí, že prakticky žádné problémy s vyplácením těch řádných věcí v době rozpočtového provizoria nejsou.

Jenom připomenu, nestrašme se tím rozpočtovým provizoriem, byly přiděleny prostředky na měsíc leden ve výši jedné dvanáctiny rozpočtu loňského roku. Všichni s tím mohou hospodařit, mohou se vyplácet všechny plánované věci, takže tady žádné signály o zásadnějších problémech nemáme.

Ale proč tady máme rozpočtové provizorium? To je důležité si říci. Protože tady byl připraven rozpočet předcházející vládou, paní ministryní financí Alenou Schillerovou a vládou Andreje Babiše, který je pro Českou republiku z hlediska zájmů jejích občanů nebezpečný a nepřijatelný. Čeští občané, české firmy čelí historicky vysoké inflaci, na občany dopadá drahota.

Ekonomové se shodují v tom, že inflace je z velké části nebo zhruba z poloviny, abych nepřeháněl, způsobena nezodpovědným hospodařením minulé vlády. Tím, že se rozhazovaly peníze, které jsme si museli půjčit. A pokud chceme tuto drahotu zkrotit, pokud chceme pomoci lidem neznehodnocovat jejich peníze, tak vláda s tím musí něco udělat a musí začít šetřit. A my jsme zdědili návrh rozpočtu s dalším obrovským schodkem a já nechci, abychom tady měli a nemůžeme si dovolit, abychom tady měli rozpočet se schodkem 377 miliard korun, nebo jak to bylo. My musíme ten schodek dostat pod 300 miliard korun, abychom dokázali zkrotit inflaci. A to je důvod, proč tu máme rozpočtové provizorium. Minulý rok schodek 420 miliard korun. A teď máme jít do takového deficitu? No to nemůžeme, protože bychom občanům znehodnotili peníze, zdražovalo by se dál a tohle prostě nechceme. Ten rozpočet je špatný jak pro občany, tak pro Českou republiku jako celek. Jenom za tyto tři roky by se zvětšil, kdybychom v tom pokračovali, dluh každého občana včetně dětí a seniorů o 100 tisíc korun. A kdo to bude platit? No to budou platit lidé! Budou to platit ze svých daní, budou to platit ze své budoucnosti a to je prostě něco, na čem se my dál v tomto rozsahu prostě nemůžeme podílet. Cílem státu má být, aby vybral jenom to nejnutnější, co potřebuje na svůj chod a ne aby rozhazoval tímto způsobem peníze. To není role státu a my tady v tomto případě musíme něco udělat.

Abych odpověděl i na tu vaši podotázku nebo druhou otázku, která tam zazněla, tak rozpočtové provizorium, které vlastně nemá dopad na ty výplaty, tak je lepší řešení, než abychom narychlo schválili ten špatný rozpočet, který tady byl připraven. A rozpočtové provizorium běží do konce března. Aktuálně probíhají jednání o novém rozpočtu. Ta jednání vedeme velmi intenzivně a jsme připraveni projednat rozpočet ve vládě začátkem února, někdy v první polovině února, takže bychom ho následně mohli předložit Poslanecké sněmovně a pořád platí náš cíl, že nový rozpočet by měl začít platit od 1. dubna, nejpozději. To jsme řekli opakovaně, tři měsíce rozpočtového provizoria jsou únosné. Nemáme z toho nikdo radost. Raději bychom byli, kdybychom tady hospodařili v normálních podmínkách, s normálním schváleným rozpočtem, ale prostě převzít rozpočet, který jste nám tady připravili, to by bylo naprosto neodpovědné, neodpovědné vůči občanům, protože bychom jenom podporovali další zvyšování inflace a neudělali bychom nic pro to, abychom inflaci zkrotili a tím i zkrotili drahotu. (Předsedající: Pane předsedo, čas!) A takové nezodpovědnosti se my nedopustíme.