Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

naše vláda dnes před vás znovu předstupuje, aby vás požádala o prodloužení nouzového stavu o třicet dní. Jak jsem veřejně slíbil, pokud nouzový stav bude prodloužen, tak to bude naposledy. Chápu, že pro mnohé z vás, z nás, se pojem nouzový stav stal v době koronavirové krize určitou hrozbou, strašákem, lidově řečeno. Ani mně se nelíbilo v něm žít takřka 300 dní z posledních dvou let.

Když to říkám, tak z toho vyplývá, že nejsem nějakým příznivcem nouzového stavu a nestál bych tady teď před vámi, pokud by to nebylo za současné bezprecedentní uprchlické krize zcela nezbytné. Vím, že to z vlastní zkušenosti dobře víte, ale chci, abyste jasně slyšeli, že prodloužení nouzového stavu se nijak nedotkne českých občanů. Má jediný důvod. Zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny, kterou rozpoutalo svým agresivním jednáním, agresivním vpádem, na Ukrajinu, Putinovo Rusko.

Uplynulé týdny a praxe využívání nouzového stavu naší vládou jasně ukázaly, že jeho současná podoba nevede ani k zákazu veřejných a soukromých akcí, jako tomu bylo v době covidu, neslouží ani k zákazu provozu restaurací a obchodů, k uzavření státních hranic, k zákazu vycházení, shromažďování, k uzavření škol, neslouží k jakémukoliv omezení českých občanů, jejich pohybu. Současná podoba nouzového stavu se českých občanů nijak netýká a bude to tak i v případě, že Sněmovna odsouhlasí naši žádost na prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů. Slouží k jediné věci a to je zvládnutí migrační krize tak, aby neměla negativní dopad na české občany.

Nouzový stav pomohl v uplynulých týdnech státním úředníkům, policistům, hasičům, lékařům, sestřičkám, vojákům, zaměstnancům v neziskovém sektoru a všem dalším, kteří se na tom podíleli, zvládnout obrovskou uprchlickou vlnu, která nemá v historii obdoby. Nejenom samozřejmě v historii České republiky, ale ani v historii Evropy. Pomohl jim zvládnout tuto uprchlickou vlnu tak, že se nijak nedotkla občanů České republiky, což jsme považovali vždycky za důležité a vždy jsme jasně říkali, že tomu tak bude a že se o to snažíme. I přesto - a to si musíme uvědomit - že nejsme stát, který sousedí s Ukrajinou, tak jsme jedna ze zemí, kterých se uprchlická krize dotýká absolutně nejvíce, i proto, že jsme pro řadu ukrajinských uprchlíků tou cílovou destinací, tou cílovou zemí.

My jsme okamžitě po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu začali organizovat pomoc prvním uprchlíkům. Tady chci znovu zdůraznit, jsou to především, ženy a děti a jsou to lidé, kteří utíkají před válkou prakticky jenom s tím, co mají na sobě. Nejsou to lidé, kteří by hledali lepší sociální nebo ekonomické podmínky. Jsou to lidé, kteří si chtějí zachránit svůj život.