Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já jsem se ke státnímu rozpočtu České republiky pro rok 2023, o kterém dnes budeme hlasovat ve třetím čtení, podrobněji vyjadřoval už během prvního čtení. Opakovaně ho velmi důkladně a detailně zdůvodnil pan ministr financí Zbyněk Stanjura a vyjadřovali se k němu i ostatní členové vlády. Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice.

A samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně taky kolegové opakovaně v těch jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, k tak důležitému zákonu, přistupuje.

Náš návrh prošel prvním i druhým čtením. Vy jste do něj přispěli desítkami pozměňovacích návrhů, které se v některých dílčích oblastech mohou promítnout do finální podoby, ale za vládu chci říct, že nepodporujeme a neplánujeme žádné významné přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Stojíme si za návrhem rozpočtu v té podobě, se kterou jste se mohli seznámit.

Když jsem tady vystupoval minule v prvním čtení, tak jsem říkal řadu klíčových argumentů, proč věřím, že rozpočet, který vám předkládá naše vláda, není sice nějakým ideálním stavem, který bychom si třeba všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou. Já tyto své argumenty už tu nebudu znovu detailně opakovat, byť ta kritika se v některých směrech opakovala, ale dovolte mi, abych tu alespoň stručně shrnul, v jaké situaci jsme a připomenul vám, o čem dnes vlastně hlasujeme a proč má rozpočet tuto podobu.

Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci, abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme. Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval válečným rozpočtem a mluvil jsem o tom, že to je vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo a ta krizová podstata tohoto rozpočtu předjímá jeho podobu, jeho priority, ale samozřejmě také přináší i jeho omezení. Pro rok 2023 navrhujeme státní rozpočet, který počítá s příjmy 1928 miliard korun a s výdaji ve výši 2223 miliard. Předpokládané saldo státního rozpočtu tedy dosáhne minus 295 miliard korun. Ano, jsou to velké peníze, ale těmito prostředky získáváme dvě podstatné věci. Jednak čas na systémové překonání energetické krize, ale především, a to je důležité, nezanedbatelnou míru jistoty pro naše firmy a pro naše občany, jistoty, že tuto krizi zvládnou. Proto jsme taky na pomoc lidem a firmám vyhradili přes 200 miliard korun a z toho 100 miliard korun jde na zastropování cen energií. Jenom připomínám, u silové elektřiny 6 korun na kilowatthodinu a u plynu 3 koruny na kilowatthodinu včetně daně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, když mluvím o pomoci a podpoře, získává oproti roku 2022 o více než 141 miliard korun navíc na příspěvky a dávky pro občany, pro ty občany, které aktuální krize nejvíce ohrožuje. Jen samotná valorizace důchodů si vyžádá více než 93 miliard korun navíc, což mimo jiné ale taky znamená, že průměrný starobní důchod příští rok vyroste na asi 19,5 tisíce korun měsíčně a už na začátku roku důchody dosáhnou téměř na polovinu průměrné mzdy. Tyto mimořádné výdaje jsou potřebné, jsou to výdaje na pomoc občanům a firmám a vláda tyto výdaje řeší pomocí mimořádných krátkodobých nástrojů tak, aby se vyhnula tomu, že bychom tady zaváděli některé daňové zatížení, které by tu bylo tak zvaně na neurčito. Proto používáme mimořádné krátkodobé nástroje.