Jen v červenci si objekt prohlédlo téměř 3500 lidí. K otevření vily dochází v roce, kdy si připomínáme 75 let od úmrtí tohoto druhého československého prezidenta. Premiér poté v Bystřici u Benešova položil květiny k památníku koncentračního tábora.

Premiér zdůraznil, že bylo jeho přáním, aby se Benešova vila vrátila lidem a nesloužila jen jako vládní rezidence. Zároveň zpřístupněním vily široké veřejnosti byla také naplněna vůle manželů Benešových.

„Jsem rád, že se nám to podařilo uskutečnit a mám radost z toho, jaký je o návštěvu zájem. Myslím si, že Benešova vila je přesně to místo, které nemá sloužit k soukromé rekreaci, ale má sloužit veřejnosti,“ uvedl premiér. Od září se do areálu vily navíc přesune ze zahrady Strakovy akademie panelová výstava fotografií „13 českých premiérů“, která vznikla k 30. výročí vzniku samostatné ČR.

Benešova vila je místo, kde se odehrála v minulosti řada klíčových politických rozhodnutí naší historie. „Prezident Beneš byl jeden z významných evropských státníků a politik, který se významným způsobem zasloužil o vznik samostatné Československé republiky a v tomto smyslu bude mít navždy místo v naší historii. My si zanedlouho budeme připomínat 75. výročí jeho úmrtí a jsem rád, že jsme zpřístupněním vily měli možnost naplnit jeho přání a odkaz,“ řekl český premiér.

Více k historii a otevírací době Benešovy vily ZDE.

Předseda vlády poté v Bystřici u Benešova položil květiny k památníku koncentračního tábora. V letech 1944 a 1945 zde byli internováni mj. lidé ze židovsky smíšených rodin. „Je potřeba si připomínat tato místa utrpení našich předků a uvědomit si, čím jsme v minulosti prošli a jaké hrůzy přináší totalitní režimy, v tomto případě nacistická diktatura se svými odpornými rasovými zákony. Je to i místo, které je spjato i s osudem mé rodiny. Byl tam internován můj otec a strýc,“ dodal premiér Fiala.