Evropská rada odsouhlasila Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země na členství v EU, zabývala se i otázkou vysokých cen energií, omezováním dodávek ruského plynu do Evropy a inflací. Lídři zemí sedmadvacítky ale jednali i s představiteli zemí západního Balkánu, diskutovali o prohloubení vztahů Unie s dalšími nečlenskými státy v Evropě a v rámci eurosummitu schválili zavedení eura v Chorvatsku od ledna 2023.

Jedním z nejdůležitějších bodů čtvrtečního jednání Evropské rady bylo projednání kandidátského statusu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Tyto tři postsovětské republiky usilují o členství v Evropské unii. Lídři zemí EU vyslyšeli názor Evropského parlamentu i Evropské komise a kandidátský status Ukrajině a Moldavsku jednomyslně odsouhlasili. Gruzie podle nich ještě musí dokončit některé klíčové reformy.

„Já bych označil tuto Evropskou radu za historickou, a to právě kvůli udělení kandidátského statutu Ukrajině a Moldavsku,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je to velevýznamný signál, je to důležité nejen pro Ukrajinu a Moldavsko, ale je to důležité pro celou Evropu. Ukazuje to, že sdílíme stejné hodnoty, že jsme těmto zemím otevřeli dveře Evropské unie, a tím i evropskou budoucnost a perspektivu. A v kontextu války, které statečně čelí ukrajinský lid, je toto významný signál ze strany Evropské unie,“ podotkl premiér Fiala.

Podle českého premiéra bylo hlasování o kandidátském statusu pro tyto dvě země další ukázkou jednoty, s jakou Evropská unie vystupuje, s jakou se staví vůči agresivnímu chování Ruské federace. „My jsme opět na Evropské radě ukázali, že jsme schopni se domluvit, že zastáváme stejné postoje a že máme jednotný názor na to, jak je potřeba podporovat Ukrajinu,“ poznamenal Petr Fiala.

Ještě před zahájením summitu Evropské rady se premiéři a prezidenti zemí EU setkali s představiteli zemí západního Balkánu, které také usilují o vstup do Unie. Problém je především se zahájením přístupového procesu se Severní Makedonií a Albánií, které dosud blokuje Bulharsko. „Nebudu tajit, že ta jednání se zeměmi západního Balkánu neprobíhají úplně optimálně,“ připustil předseda české vlády. „U některých zemí západního Balkánu se objevuje v Bruselu určitá nespokojenost a možná i frustrace z toho, jak ten proces trvá dlouho. A opravdu u některých těch zemí jsou to dlouhá léta, kdy čekají, někdy i více než deset let. My jsme se tím důkladně zabývali i na jednání Evropské rady. Řekl bych, že se nám podařilo najít řešení, které otvírá dveře pro Bosnu a Hercegovinu, což je velice důležité i z hlediska stability této země a jejího významu pro Balkán,“ uvedl premiér Fiala. Další posun ve vyjednávání bude podle předsedy vlády důležitým úkolem pro začínající české předsednictví.