Toto je moje čtyřicátá sedmá nebo čtyřicátá osmá návštěva kraje, ale vy právě dnes máte jednu prioritu. Jste prvním krajem, kde při vchodu do krajského úřadu jsem ztratil botu. Naštěstí se našla a moje žena mně ji nasadila a utáhla. Takže novináři, kteří vždycky píšou o méně podstatných věcech, v podstatě celou plochu své návštěvy v krajském úřadu vyplní onou ztracenou botou, a kdybychom si zde vykládali o nejdůležitějších tématech Olomouckého kraje, tak to už se do médií nedostane. 

Já bych vám chtěl především všem, jak koalici, tak opozici, blahopřát k vašemu zvolení po nedávných krajských volbách. Když jsem byl v Riu, tak jsem říkal našim olympionikům, vyhráli jste už tím, že tady jste. A stejně tak bez ohledu na stranickou příslušnost, ti zastupitelé, kteří dostali důvěru voličů a byli jimi zvoleni, vyhráli už tím, že tady jsou. A já bych vám přál klidnou, věcnou, trpělivou práci. Masaryk vždycky mluvil o černé práci a je to hluboká pravda. A přál bych, aby vaše práce přispěla ke zdokonalení Olomouckého kraje. 

Vím, že Olomoucký kraj má jako každý kraj potíže s dopravní infrastrukturou. Nechal jsem si proto jak od Ředitelství silnic a dálnic, tak od železnice zpracovat materiály o jednotlivých projektech. Víme, že tady byly i některé dílčí problémy. Já si vzpomínám na podivnou bytost ředitele jesenické nemocnice a jsem velmi rád, že AGEL tuto nemocnici koupil, a že problém se vyřešil. 

Josif Vissarionovič Stalin kdysi říkal: "Jesť čeľavěk, jesť probľema, nět čeľavěka, nět probľema.“ No a nechal toho člověka popravit a problémy se vyřešily. Je to zajímavá metoda, ale v deseti milionové zemi by vedla velice rychle k prudkému úbytku obyvatel. 

Chtěl bych ocenit, že Olomoucký kraj se potýká s problémy chátrajících kulturních památek daleko lépe než jiné kraje. Což neznamená, že zítra večer nepředám panu hejtmanovi tak zvané kladivo na hejtmany, které zpracoval Státní památkový ústav, kde je seznam těchto chátrajících památek. 

Velice si vážím toho, že zde máte fungující Hospic na Svatém Kopečku a pevně doufám, že k němu časem přibude i hospic další. 

A poslední věc, kterou bych chtěl říci, a za kterou jsem často kritizován je, že teď když přece jenom nezaměstnanost je nízká, platy rostou, tím pádem v návaznosti na růst mezd porostou důchody, tak musíme hledat nová témata a jedním z těchto opomíjených témat jsou sociální služby. A já si velice vážím toho, že pan hejtman hned po našem setkání zařadil jako téma setkání s pracovníky sociálních služeb. 

Vy určitě víte, že tito pracovníci mají průměrné hrubé mzdy někdy dvanáct a někdy čtrnáct tisíc korun měsíčně. Je to ostuda. Já nejsem rovnostář, já téměř každý měsíc jmenuji třicet pětatřicet nových soudců a vím, že mají nástupní plat sedmdesát tisíc korun. Ale uvědomte si, že tohle je skupina, která dělá nesmírně cennou, těžkou a obětavou práci, a na rozdíl od některých jiných profesních skupin nekřičí, a proto se jí nikdo neujímá. Myslím si, že je to chyba, a že právě teď bychom měli soustředit pozornost na zlepšení platových podmínek všech těch pečovatelek, ono jde spíše o ženy než o muže, tak, aby ty mzdy nebyly ostudou České republiky.

Takže to je úvodem vše, aby bylo o to více času na diskuzi. Neptejte se mě na botu, nejste novináři, ptejte se na věci podstatné. 

Děkuji vám za vaši pozornost.

Miloš Zeman, prezident republiky, Olomouc, 20. března 2017