Jde o zodpovědný a výhledově přebytkový rozpočet – počítá s možným zpomalením ekonomiky, a tedy nižším růstem příjmů. Na prosincovém jednání bude rozpočet předložen zastupitelům.

„Chováme se odpovědně a připravujeme Prahu na budoucnost. V příštím roce lze očekávat první fázi zpomalení ekonomiky. S ohledem na to počítáme s růstem daňových výnosů jen 1,6 procenta, a to na rozdíl od státního rozpočtu, který pracuje s násobně vyšší částkou. Radou odsouhlasený rozpočet je vyrovnaný, výhledově pak může jít o přebytkový rozpočet, protože plánujeme výdaje nižší než reálné očekávané příjmy. Rozdíl jsme připraveni využít primárně pro rezervu na splácení dluhů města, případně na dodatečné investice města i městských částí, nebo jej ponechat v rezervách na velké investice, které nás v příštích letech čekají,“ popsal náměstek primátora pro oblast rozpočtu a financí Pavel Vyhnánek. Největšími investicemi se v budoucnu stanou stavba metra D a nových tramvajových tratí a dostavba Městského okruhu.

Prioritami rozpočtu jsou:

• Oprava a rozvoj infrastruktury (silnice, mosty, chodníky…)
• Investice do školství a jeho provoz
• Péče o slabší v sociální oblasti -
• Město, v němž se dá žít – investice do životního prostředí
• IT a digitalizace úřadu

Dvě třetiny běžných výdajů jsou tvořeny třemi základními oblastmi. Na prvním místě je to doprava s objemem 21 miliard korun. Výše výdajů je dána především dlouhodobou podporou jízdného. To pokrývá jen zhruba 20 % nákladů na provoz MHD, zbytek město dotuje. Druhou nejvyšší položkou je částka 17,7 miliardy korun na provoz školství. Městským částem bude rozděleno téměř 7 miliard korun.

„Z rozpočtu je vidět, že peníze neprojídáme, ale vynakládáme tam, kde posouvají Prahu dál. V rámci běžných výdajů jsou to například peníze do školství, životního prostředí nebo oprav léta zanedbávaných komunikací. Chceme také, aby Praha nabízela lidem kvalitní MHD za přijatelnou cenu. Zvyšujeme i částku rozdělovanou městským částem,“ vysvětlil Pavel Vyhnánek.

Náměstek současně upozornil, že nárůst běžných výdajů o 5,5 miliardy korun je důsledkem externích faktorů. Na prvním místě je to rozhodnutí státu o navýšení výdajů na školství a platy zaměstnanců ve veřejném sektoru. Z těchto důvodů výdaje vzrostly zhruba o 3 miliardy. Dále musí plánovaný rozpočet pokrýt rozhodnutí města z předchozích let. Jde o předfinancování Evropských projektů a zasmluvněný nárůst kompenzace nákladů Dopravního podniku hl. m. Prahy. To představuje víc než 2 miliardy korun. Splácí se také dluhy z minulých desetiletí. Prostředky na pravidelné splátky dluhů budou 763 milionů korun, 1,2 miliardy půjde na tvorbu rezerv na splacení dluhopisů „2021“ a „2023“.

Praha vyprodukuje celkem 25 % HDP České republiky a vytváří 19,6 % pracovních míst. Denně hlavní město obslouží 1,8 milionu lidí, kteří se v něm pohybují – včetně návštěvníků z České republiky a turistů, kterých sem ročně přijede zhruba 8 milionů. Na tyto úkoly dostává od státu přibližně 7 % z výběru daní v ČR.

Primátor Zdeněk Hřib dodává: „Jednou z nejzásadnějších priorit této koalice zůstává také řešení krize dostupnosti bydlení, která však nemá příliš velký odraz v rozpočtu. Podpora dostupného bydlení se řeší souběžně na více frontách. Jedná se zejména o urychlení procesů stavebních řízení na magistrátu, odblokování výstavby na brownfieldech, podporu družstevního bydlení, které město bude podporovat vložením pozemků, a o návrhy legislativních změn díky zákonodárné iniciativě hlavního města. Na rekonstrukce městských bytů dává město peníze ze samostatného Fondu rozvoje dostupného bydlení.“