Stalo se tak 9. dubna při návštěvě Čestného výboru jubilea kardinála Rudolfa Jana, který chystá oslavy dvou set let od nástupu této významné osobnosti na biskupský trůn v Olomouci.

Olomouckou delegaci, kterou rozšířili i představitelé obou komor Parlamentu ČR, ministr kultury Antonín Staněk, hejtman Olomouckého kraje a moravští biskupové v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem, ve Vídni čekali zástupci habsburského rodu, nejvyšší církevní hodnostáři a představitelé rakouské metropole. Celou návštěvu provázela Ivana Červenková, velvyslankyně ČR v Rakousku.

Klíčovým motivem cesty do Vídně byla osobnost habsburského císařského prince Rudolfa Jana, který patřil k nejvýznamnějším osobám na pozici olomouckých arcibiskupů. Také proto byla delegace z Olomouce přijata nejprve v kapucínském kostele v habsburské rodinné hrobce u místa posledního odpočinku olomouckého arcibiskupa. „Ke hrobu Rudolfa Jana jsme položili srdce z růží jako poděkování za to, že Rudolf Jan symbolicky i doslovně zanechal v Olomouci své srdce a založil tradici Olomouce jako města květin,“ uvedl primátor Mirek Žbánek. Spolu s dalšími zástupci města pak položil květiny i k hrobům dalších dvou členů habsburského rodu, kteří byli olomouckými biskupy (Leopold I. Vilém a Karel I. Josef). Olomoučany ve Vídni vítal arcivévoda Georg Habsburský a další členové habsburské rodiny i nejvyšší představitelé církve v čele s vídeňským arcibiskupem, kardinálem Christophem Schönbornem.

Na slavnostně vyzdobené radnici pak delegaci očekávalo oficiální přijetí u starosty Michaela Ludwiga, který stojí v čele Vídně od května loňského roku. Olomoučany přijal jako vůbec první delegaci z Čech a Moravy. Starosta Ludwig hovořil o významu sjednocené a společné Evropy bez hranic. „Sám jsem dobu, kdy nás dělily těžko překročitelné hranice, zažil, a právě proto jsem moc rád, že dnešní mladá generace žádné takové hranice nezná,“ reagoval primátor Olomouce Mirek Žbánek.

Michael Ludwig a Mirek Žbánek pak hovořili o pojítcích mezi Olomoucí a Vídní, mezi něž patří právě i osoba olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana. „Není třeba vymýšlet a smluvně potvrzovat nová partnerství, když naše města spojuje přirozené partnerství už stovky let,“ řekl primátor Žbánek. Připomněl, že například slavný císař František Josef v Olomouci přebíral v osmnácti letech trůn a Olomouc posléze mnohokrát navštívil, a že císařovna Marie Terezie Olomouci v 18. století potvrdila starodávnou výsadu používání titulu hlavního města Moravy.

„Olomouc a olomoucký region mají ve Vídni dveře vždy otevřené,“ reagoval starosta Michael Ludwig. „Můžeme se navzájem inspirovat v mnoha věcech, například v tématu udržitelné mobility, péče o památky i v oblasti spojení historické a moderní architektury, která je ve Vídni na vysoké úrovni,“ zdůraznil olomoucký primátor. „Byť je Olomouc podstatně menším městem, na přelomu let 1848 a 1849 byla na skoro půl roku bezpečným útočištěm císařského dvora a de facto i hlavním městem monarchie. Pokud by bylo někdy opravdu zle, můžete se na nás znovu obrátit,“ dodal Mirek Žbánek s úsměvem.

Rudolf Jan, syn císaře Leopolda II. a bratr jeho nástupce císaře Františka, se stal v pořadí třetím arcibiskupem olomouckým v roce 1819. V Olomouci inicioval zakládání městských parků, zajistil obnovení univerzity, významně podpořil stavbu divadla, podporoval dobročinnost i kulturní život ve městě. „Ačkoliv Rudolf Jan přišel do Olomouce z Vídně a to přímo z císařského dvora, na teologické fakultě prosadil pro bohoslovce povinné vyučování českého jazyka,“ dodal arcibiskup olomoucký Jan Graubner.