Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém pondělním mimořádném projevu nastínil plán zvýšit výdaje na obranu až na třiprocenta HDP. Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) v pořadu XTV uvedl, že takový nárůst je podle něj nereálný a neefektivní.
Hnutí ANO dlouhodobě podporuje financování armády, ale považuje dvě procenta HDP, která jsou v současné době uzákoněna, za dostatečná. „My dlouhodobě říkáme, že investovat do armády chceme, protože byli jsme u toho, když se schvaloval zákon, který stanovuje dvě procenta HDP na obranu. To si myslíme, že je dostačující, těch bychom se drželi,“ uvedl Růžička, že ANO podporuje investice do armády, ale v rozumné míře .
Tři procenta jsou nerealistická, chybějí kapacity
Podle Růžičky by navyšování na tři procenta HDP narazilo na praktické problémy, zejména pokud jde o schopnost armády efektivně tyto peníze utratit. „Tři procenta, to je úplně nerealistické, protože musíme se zamyslet nad tím, že armáda musí zakázky nejprve vysoutěžit, musejí existovat podniky, které je dokážou realizovat. To je takový nárůst finančních prostředků, že ty peníze by byly dávané neefektivně,“ zdůraznil.
Pokud by ANO bylo v příští vládě, chtělo by se podle jeho slov zaměřit na zlepšení ekonomiky a zároveň důkladné vyhodnocování armádních zakázek. „Pokud budeme sedět v příští vládě, bude pro nás důležité nastartovat ekonomiku a důsledně zhodnotit jednotlivé armádní zakázky. A to, aby byly efektivně vynaloženy finanční prostředky státu do toho, co skutečně armáda potřebuje,“ pokračoval s tím, že v minulém roce došlo k nesprávným rozhodnutím v oblasti armádních nákupů. „My chceme, aby armáda dostala to, co potřebuje, ale aby to mělo smysl,“ zopakoval.
Česká republika se zavázala k nákupu stíhaček F-35 za rekordních 150 miliard korun, což je nejdražší armádní investice v historii. Tento nákup však čelí kritice nejen kvůli vysoké ceně, ale také kvůli pochybnostem o spolehlivosti letounů. Na problematiku F-35 ostře upozornil i americký miliardář Elon Musk, který je označil za nejhorší vojenskou investici, a dokonce nazval jejich tvůrce „idioty“.
Růžička připustil, že pokud se potvrdí, že F-35 nemají odpovídající bojovou hodnotu, bude to problém, ale zřejmě bez konkrétní právní odpovědnosti. „Nákup schválila vláda, takže ta odpovědnost může být maximálně taková, že občané už tu vládu někdy nezvolí. To je podle mě celé. Jako že bychom šli do trestněprávní odpovědnosti, to si nedokážu představit, že by se to takto řešilo.“
Rovněž upozornil, že F-35 jsou nespolehlivé a trpí častými závadami, což uváděl ještě před samotným podpisem smlouvy. „Upozorňoval jsem na to, ještě než se to všechno podepsalo. Upozorňoval jsem, že polovička těch nadzvukových letounů bude vždy uzemněná, protože se na tom budou dělat nějaké opravy,“ dodal Růžička s tím, že tím čelil osobním útokům, že je nedůvěryhodný a proruský.
Růžička s Muskem v pohledu na stíhačky F-35 souhlasí a uznává jeho expertizu v oblasti technologií a moderních systémů. „Myslím si, že Musk jako jeden z mála lidí, který létá do vesmíru, asi ví, o čem mluví. To prostě tak je. Souhlasím s ním,“ doplnil.
Pokud Trump bude tlačit na vyšší výdaje na obranu, Babiš mu to vysvětlí
Je ale možné, že nakonec Donald Trump bude požadovat, aby evropské státy zvyšovaly své výdaje na obranu. Pavel Růžička vyjádřil přesvědčení, že v případě vlády Andreje Babiše by se situace dala vyřešit diplomaticky. Připomněl, že už při předchozím Trumpově mandátu probíhala diskuse na téma obranných výdajů mezi ním a tehdejším premiérem Babišem. „Tohohle se já nebojím. Už v minulém volebním období v té době pan premiér Babiš s prezidentem Trumpem hovořil, a on už mu tohle vysvětloval, jak to funguje. Je to je jenom číslo, které nic neřeší. Pokud se stane to, že nám dají voliči důvěru a bude premiér pan Babiš, tak to Trumpovi dostatečně vysvětlí, jak to v reálu je, že neznamená, že když nedáváme pět procent do armády, že nebudeme mít armádu bojeschopnou. To tak prostě není. Nebojím se toho, že mu to vysvětlí,“ věří Růžička.
Často slýcháme, že největší bezpečnostní hrozbou pro Česko je Rusko a jeho imperialistické ambice. Růžička se na věc dívá jinak. „Měli bychom se zaměřit na protivzdušnou obranu. To je první věc. Abychom byli schopni ubránit se balistickým raketám. To je alfa a omega. Myslím si, že Rusko se jako hrozba přeceňuje. Když se bez emocí podívám na to, že za tři roky není schopné obsadit celé území Ukrajiny, a my se budeme strašit tím, že Rusové půjdou do Prahy a obsadí členské státy NATO, tak se tomu směju. Ten, kdo tomu rozumí, se nad tím pousměje. A ten, kdo o problematice ví méně, se samozřejmě bojí.“
Závěrem se vyjádřil ke kauze dronů Nemesis. Uvedl, že zda na této zakázce někdo vydělal, rozhodne až soud, avšak postupy kolem ní označil za nestandardní. Reagoval také na slova plukovníka Otakara Foltýna, který prohlásil: „Fakt se v době války bavíme o tom, že si někdo bude hrát na puntičkáře při vyplňování a kontrole všech předpisů,“ uvedl Foltýn, který v současnosti působí jako člen skupiny, která se podílí na projektu výroby dronů Nemesis pro Ukrajinu.
Růžička k tomu dodal: „U pana plukovníka Foltýna mě to absolutně nepřekvapuje. Když byl ustanoven do funkce náčelníka vojenské policie, snažil se dělat podobné věci – tajně zakládal buňky, svolával kriminalisty bez vědomí nadřízených a nabádal je k nestandardnímu postupu. Pokud mu nevadí porušování zákonů a předpisů, tak to o něčem svědčí.“
Vyšetřování této kauzy aktuálně vede Vojenská policie, která prověřuje podezření z nelegálního zapojení vojáků speciálních sil do přepravy dronů na Ukrajinu bez patřičného souhlasu Parlamentu. Ministryně obrany zdůraznila nutnost prošetření těchto podezření, aby byla zajištěna transparentnost a dodržování zákonných postupů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská