Regulační úřad, který nechce nic regulovat, je tedy zbytečný a nejlepší by bylo ho buď zrušit nebo snížit jeho rozpočet na polovinu a tím ušetřit několik stovek milionů korun ročně, řekl Robert Šlachta. A poukázal i na tvrzení ERÚ, že zvýšit regulovanou složku cen energií musí, protože se všechno zdražuje. A taky proto, že lidi šetří, takže se spotřebuje méně energií. „Tenhle argument je nepochopitelný a vyplývá z něj, že na zisky distribučních firem musí být, i kdyby lidé přestali úplně svítit a topit,“ uvedl předseda Přísahy.

Připomenul, že hnutí poslalo do konzultačního procesu osm konkrétních připomínek. ERÚ se k nim postavil tak, že je všechny zamítl. „Úřad tak úplně ignoroval náš hlavní a zásadní požadavek. Tedy zveřejnění, kolik a jaké náklady distribučním společnostem uznal a promítl do ceny a co neuznal a zamítl. Tam by se totiž ukázala skutečná práce a skutečná regulace úřadu. Nic z toho úřad zřejmě nedělá, protože jinak by se tím rád pochlubil. Absurdní je také zdůvodnění úřadu, že musí chránit také zájem těch, které reguluje,“ zdůraznil Šlachta.

Úřad podle něj dále říká, že zvýšení regulované složky je dané energetickou krizí. A že ceny byly minulý rok dotovány vládou a občané tak v plné výši ještě nepocítili skutečné zdražení na trhu. „Nicméně to se dělo a děje i v okolních státech EU, kde je cena i na příští rok výrazně nižší než u nás. To je obrovský problém i pro naše podniky, které pak ztrácí svou konkurenceschopnost,“ upozornil předseda Přísahy. Podle něj je tedy regulační úřad, který nic nereguluje, zralý na zrušení nebo na snížení jeho rozpočtu na půlku, čímž by se ušetřily stovky milionů korun.

Přestože úřad ve své reakci opakovaně zdůrazňuje svou nezávislost a opírá se o příslušné paragrafy Energetického zákona, hnutí Přísaha považuje jeho tvrzení za nepřesná. V ostatních zemích, zejména v západní Evropě, totiž bylo dotování cen energií adresnější a rychlejší, což vedlo k jejich nižším cenám pro rok 2024. Tento rozdíl navíc v ČR vytváří tlak na konkurenceschopnost průmyslu a dalších ekonomických subjektů.

Přísaha také zdůrazňuje, že i přes klesající cenu komodity v ČR a v zahraničí je výsledkem dražší energie v ČR než v západní Evropě. Také je problematické tvrzení úřadu, že do regulovaných cen se výrazně promítá zdražení cen komodit, o kterých bylo dříve uvedeno, že byly masivně dotovány. Subjekty zabývající se distribucí energií pocítily dopad cenových turbulencí stejně jako jiné ekonomické entity, ačkoliv i zde došlo k takzvanému „masivnímu dotování energií“. V současné době mnoho zemí opouští fázi masivního dotování, avšak v ČR zůstává cena energie výrazně vyšší.

Úřad dále uvádí, že několikanásobný nárůst ceny silové elektřiny má zásadní vliv na nárůst nákladů na technické ztráty v soustavách a systémové služby. „Ačkoliv je to pochopitelné, naše připomínky směřovaly k vyčíslení a srovnání těchto nákladů s příslušnými základnami a dalšími vstupy. Obecné tvrzení úřadu a odkaz na legislativu bez poskytnutí detailů připomíná rétoriku současného vládního kabinetu, který často mění svá sdělení,“ uvedl Robert Šlachta.

Hnutí Přísaha také upozorňuje na část cenového rozhodnutí týkající se plateb za podporované zdroje energie a vyzývá Ministerstvo financí ČR, aby iniciovalo změnu v dotacích pro tyto zdroje z rozpočtu státu. Je nezbytné, aby ERÚ stanovil ceny tak, aby chránil jak zákazníky, tak držitele licencí. Tato kompetence musí být uplatňována transparentně a předvídatelně. V současné situaci se bohužel ukazuje, že neočekávané rozhodnutí úřadu poškozuje jak spotřebitele, tak podnikatele v energetice. Tento vývoj negativně ovlivňuje nejen energetický sektor, ale má i proinflační dopad na celou ekonomiku. Přísaha tak bude s napětím sledovat, jak na tuto situaci zareaguje Česká národní banka.