Dočkali jsme se jen nátlaku, s tím že pokud materiál neprojde, Praha a její organizace nebudou mít od 1. ledna 2023 zajištěnou elektrickou energii. To je klasický trik, který s oblibou používal Petr Hlubuček. Naštěstí zakázka ani po opakovaném hlasování neprošla. A proč mi tolik vadí? 

Zadávací dokumentace nereflektuje aktuální situaci na trhu s energiemi. Nákup skrze burzu na bázi tzv. forwardů je v zimě a na konci roku vždy velmi drahý a nevýhodný. Soutěž s nákupem za spotové ceny bude výrazně výhodnější. Odměna pro PRE by byla 30 %, to je zbytečně vysoká marže. Pokud Praha nakoupí energie až na jaře nebo v létě, spotové ceny budou výrazně výhodnější.

Ale s tím souvisí i další „perlička“ dosluhujícího vedení Prahy. Po neslavném schválení Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 bylo následně založeno Pražské společenství obnovitelné energie. To mělo být prvním krokem v naplňování klimatického plánu. Cílem bylo vybudovat sdílenou energetickou síť všech Pražanů pomocí obnovitelných zdrojů. Postupně měli instalovat fotovoltaické systémy na střechy 23 tisíc pražských objektů, zvláště škol, domovů pro seniory, administrativních budov atd. Ředitelem společenství se stal Jaroslav Klusák, kterého přivedl Petr Hlubuček. Měl se stát Hlubučkovou pravou rukou pro řešení energetických otázek. A byl to právě Klusák, kdo připravil nevýhodnou zakázku na nákup elektrické energie na rok 2023! Ani jím řízené společenství nedosáhlo na přesvědčivé výsledky. Vygenerovalo pouze pár marketingově hezky zabalených výstupů, řadu metodik a strategií. Výsledek pro město a jeho organizace však žádný. Proto bych celé společenství bezodkladně rozpustil. Praha na tom evidentně může jen vydělat.