Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se Praze v loňském roce konečně podařilo pohnout s rozvojem bytového fondu. Na území metropole byla zahájena výstavba 9 698 bytových jednotek a finální posvěcení od stavebního úřadu dostaly projekty na dalších téměř 6 tisíc bytů. Lze mluvit opravdu o úspěchu, ale jak moc k tomuto rozvoji přispělo současné vedení města?

Nárůst zahájení výstavby bytů i vydaných povolení je bezesporu dobrá zpráva. Pokud se ale chceme vymanit z bytové krize, budeme muset tempo ještě zvýšit. V současné době chybí hlavnímu městu 30 tisíc bytů a abychom nárůst manka zastavili nebo dokonce začali snižovat, je třeba každý rok uvést na trh více než 10 tisíc bytových jednotek. Stejně tak bude třeba urychlit schvalování; v určité fázi povolovacího procesu dnes v Praze čeká okolo 130 tisíc bytů a jejich počet stále stoupá.

A nyní k druhé otázce, která vyžaduje podrobnější odpověď. Radost, kterou ze zveřejněných čísel mají primátor Zdeněk Hřib, radní Adam Zábranský a další členové rady, naprosto chápu a sdílím. Pokud se ale domnívají, že se stavební procesy rozběhly jejich zásluhou, podléhají do značné míry sebeklamu.

Od okamžiku, kdy se začnou posuzovat dopady stavebního záměru na životní prostředí do udělení stavebního povolení, totiž v případě pražských stavebních projektů uplyne v průměru celkem 1877 dní, tedy něco přes pět let. Analýza, ve které poradenská společnost Deloitte došla k tomuto závěru, pochází z roku 2018 a od té doby se v oblasti povolovacích procesů příliš nezměnilo. Například v případě bytů, s jejichž výstavbou se začalo loni, současné vedení města sklízí výsledky práce svých předchůdců (především hnutí ANO a primátorky Adriany Krnáčové), kteří svou systematickou podporou dopomohli k uspíšení příprav.