V optimistických variantách z roku 2006 jsme se už osm let měli prohánět po kompletním okruhu, který se plánoval od 90. let 20. století. Problémem je, že se ve stavbě dotýkají majetky (a zájmy) tří složek veřejné správy – města, kraje a státu (ten je reprezentován Ředitelstvím silnic a dálnic). Koordinace mezi nimi, která by v zájmu veřejné stavby měla probíhat hladce, skřípe.

Přitom času na domluvu bylo dostatek. Město Plzeň bylo postaveno před problém s výkupem pozemků, kdy v konečné fázi muselo dojít až k vyvlastnění dvou z nich. V tomto mezičase, mohl kraj, jehož organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje je zadavatelem celé stavby, připravit opravdu kvalitní a neprůstřelné podmínky pro vypsání soutěže o veřejnou zakázku. Odložení stavby je totiž zapříčiněno právě odložením konce přijímání nabídek v důsledku dotazů a námitek k projektové dokumentaci za strany potenciálních zájemců o zakázku.

„Pro mě je nepochopitelné, že Plzeňský kraj nedokázal připravit kvalitní projektovou dokumentaci v mezičase, kdy město vedlo složitá jednání o výkupu a později vyvlastnění pozemků. Během tří let se mohlo všechno vypilovat tak, aby se vyhlášení soutěže nemuselo několikrát měnit, protože ji někdo napadnul jako diskriminační. A to zejména v okamžiku, kdy je stavba vykreslována jako spása dopravy v Plzni,“ komentuje za Piráty situaci Martin Ptáček.

Problémy západního okruhu tím nekončí. Do hry nyní vstupuje i ŘSD s tím, že při plánovaném navýšení objemu dopravy bude potřeba upravit i okružní křižovatku u Nové Hospody. Ta spadá pod stát. Pod ten ale už nepatří Folmavská a Regensburská ulice. „Věřím, že tentokráte si jednotliví aktéři dají pozor a rekonstrukce křižovatky se neprotáhne o třináct let jako zbytek západního okruhu. Pokud se budeme v příštím období podílet na vedení kraje, bude pro nás doprava tou nejvyšší prioritou. Nedopustíme zbytečná odkládání důležitých staveb.“ dodal Ptáček.