Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, jehož jsem členem, projednává médii i veřejností diskutovanou novelu zákona o evidenci tržeb. Kromě úprav stávajících podmínek evidence tržeb, například přidání nového zvláštního režimu či souvisejícího snížení DPH na některé služby a zboží, je hlavním předmětem této novely zavedení třetí a čtvrté fáze evidence tržeb.

Zatímco dosud evidovali tržby v systému pouze podnikatelé zařazení do první a druhé fáze – restaurace, ubytovací zařízení a obchody, třetí a čtvrtá fáze se týká i dalších povolání jako jsou řemeslníci, trhovci, právníci, dopravci či  zemědělci. Je to právě náběh třetí a čtvrté fáze, co chybí k narovnání podnikatelského prostředí v České republice prostřednictvím elektronické evidence tržeb.

Osobně považuji EET za vhodný nástroj nastavení spravedlivých podmínek pro všechny podnikatele a zároveň za jednoduchý způsob komunikace se státními úřady i evidence pro samotného podnikatele či podnik. Plošné zavedení EET navíc umožní na základě shromážděných dat lepší zacílení kontrol, které tak nebudou zbytečně zatěžovat subjekty, jejichž evidence je v pořádku.

Zavedení EET si jako snadný nástroj pochvalují i sami podnikatelé, kteří jej začali používat v první a druhé vlně. EET jim přináší automatickou evidenci všech potřebných údajů. Větší podniky nebo podnikatelé s vyššími příjmy propojují EET s vnitřními finančními systémy, drobní podnikatelé pak využívají snadná technická řešení v podobě aplikací na mobilní telefon, ke kterým stačí pořídit malou mobilní tiskárnu. Údaje tak okamžitě odejdou finanční správě a podnikateli odpadá starost dodatečné papírové evidence, kterou stejně musel vést. Finanční správa by v budoucnu mohla podnikatelům v návaznosti na EET zjednodušit administrativu v dalších oblastech jako je například podávání daňového přiznání.

Kromě zavedení třetí a čtvrté vlny reaguje novela na podněty, které vzešly z fungování EET a dále na nález Ústavního soudu, který se zákonem o elektronické evidenci tržeb zabýval. Novým prvkem bude tzv. zvláštní režim evidence tržeb. V tomto režimu budou mít možnost evidovat tržby drobní živnostníci, pro které jsou hotovostní platby občasným přivýdělkem,  nejsou plátci DPH a mají nejvýše dva zaměstnance. Strop v částce evidovaných tržeb je pro tuto výjimku v novele stanoven na 200 000 Kč ročně, nicméně vzhledem k diskuzím o této hranici se částka možná ještě v průběhu projednávání zvýší. V praxi bude zvláštní režim znamenat zachování většiny povinností z běžného režimu, ale data bude podnikatel odesílat finanční správě jen jednou za čtvrt roku.

V reakci na praktické zkušenosti z uplynulého období fungování EET je v novele obsažen také návrh na vyloučení některých tržeb z evidence. Jedná se o případy, kdy se ukázala praktická nemožnost zapojení těchto tržeb do systému, ať už se jedná o tržby těžce zrakově postižených osob nebo platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Vyloučeny budou také tržby z hazardních her, kde by se informace duplikovaly se systémem provozování hazardních her.

V neposlední řadě bude spolu s novelizací zákona o EET upraveno zařazení některých druhů zboží a služeb do druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %, čímž budou částečně kompenzovány některé náklady spojené se zavedením EET. Konkrétně se jedná o stravovací služby, domácí péči, opravy obuvi a oděvů, kadeřnické a holičské služby a v rámci této novely bude také přeřazeno do 10% sazby vodné a stočné.