Vážený pane předsedo Sněmovny, vážená paní ministryně, pane ministře, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi prosím, abych vyjádřil své nesouhlasné stanovisko jak se senátní verzí, tak i se sněmovní verzí předloženého návrhu zákona o pedagogických pracovnících.

Předně bych chtěl říci, že senátní verze odstraňuje některé víceméně formální legislativní nedostatky parlamentního návrhu zákona. Ale základní problémy, na které jsem kolegy ze Sněmovny upozorňoval a které byly navázány na řadu pozměňovacích návrhů sněmovního tisku, tam bohužel zůstaly. Nejprve bych chtěl konstatovat, což zřejmě řekne i paní ministryně, že koalice plní a v tuto chvíli již splnila prohlášení vlády v oblasti navýšení platů pro učitele, kde je veřejně uvedeno, že cituji: vláda prosadí více peněz do školství tak, aby platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 se dostaly minimálně na 150 % jejich stávající výše, což bylo splněno. Průměrný plat učitele je téměř 46 000 Kč. Zde kladu důraz na slovo průměrný.

A nyní několik poznámek a názorů k senátní vratce. Podle mě přijetí uvedeného senátního návrhu zákona v praxi může vést ke snížení stávající kvality přípravy pedagogů. A vysvětlím proč. Dříve, to jest v platném zákoně, šlo o zajištění kvalitních odborníků na konkrétní pracovní místo. Dnes, to jest v návrhu předloženého zákona, jde spíše o obsazení škatulky za každou cenu bez ohledu na pedagogickou kvalifikaci a kvalitu učitele. Vždy jsem veřejně podporoval dlouhodobý záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu a záměr zvýšení odborníků z praxe do výuky. Samozřejmě máme také zájem o řešení palčivého problému nedostatku učitelů odborného výcviku ve středním odborném vzdělávání. V případě přijetí senátní vratky však tyto cíle zůstanou z větší části nenaplněny.

Podívejme se například na finanční toky. Tím, že v návrhu všechny finanční prostředky jsou určeny pouze do tarifů a odměny zůstávají zcela bokem, ředitel, jehož manažerskou roli chceme posílit, bude v roli pošťáka, který přenese finance z kraje, popřípadě z ministerstva jako automat na učitele. A to si myslím, že rozhodně posílení role ředitele jako manažera k tomu nepřispívá. A ne všichni učitelé jsou samozřejmě kvalitní. Stačí se podívat do závěrečné zprávy české inspekce nebo si promluvit se studenty nebo s rodiči. Navýšení platů navíc není všespásné. Setkáme se s konkrétními případy, kdy kvalitní, mladí, nadšení učitelé jdou po roce či po několika rocích bez ohledu na navýšení jejich mzdy mimo obor otráveni stávajícím stavem. Když se snažíte dát do učení vše a nakonec máte na výplatnici stejně jako kolega, který práci flinká, je to frustrující.

Pirátský pozměňovací návrh, který byl již přijat ve Sněmovně a v Senátu doznal dalších úprav, mne bohužel utvrzuje v názoru, že piráti mají pouze verbální zájem o zvýšení kompetencí a manažerských pravomocí ředitele, ale ve skutečnosti jim jde pouze o zvyšování tarifu bez pojistky, která by zajistila kvalitu učitelů a jejich výuky. Proč? Na to si pár měsíců před volbami lehce odpoví každý sám.

V případě přijetí této novely zákona o pedagogických pracovnících dostane kvalita výuky na středních školách další políček do tváře. Mám na mysli možnost střílet (?) jeho moratoria do vzdělání lidí mimo pedagogické obory. Je zde riziko zneužití tohoto návrhu, který umožňuje některým ředitelům zaměstnávat kamarády a známé tak, že jim budou po třech letech obnovovat pracovní poměr, případně si budou tyto nedovzdělané pedagogy mezi sebou vyměňovat.

Tato novela se snaží řešit nedostatek pedagogů v některých regionech, a podle mého názoru špatně. Nejde o pouhé doplnění tabulek a stavů. Jde o to, aby naše děti dostaly co nejlepší vzdělání od skutečných odborníků. Díky úpravě obsažené v § 7a a v § 22 mohou absolventi neučitelských magisterských oborů působících na školách středních a druhého stupně základních škol získat plnou kvalifikaci nikoli jen na vysokých školách. Toto vzdělání může kromě vysoké školy poskytovat jakákoli komerční firma nebo nezisková organizace. A to si myslím, že je dost důležité. My pouštíme v podstatě do vzdělání komerční firmy anebo neziskovky.

Tím umožníme, aby pedagogicky nekvalifikovaný odborník získal kvalifikaci, nikoliv vystudování doplňujícího pedagogického minima v rozsahu 250 hodin, které v současnosti zajišťují vysoké školy. Nově bude k získání stejné kvalifikaci učitele stačit studium pedagogiky, které má pouze 120 hodin, z toho praxe je pouhých 5 hodin, a které bude moci nabízet jakákoliv neziskovka nebo komerční firma. V důsledku toho přestane být zájem o kvalitní 250hodinové univerzitní kurzy doplňkového pedagogického studia, protože jsou dvakrát delší, tudíž náročnější a taky dražší, a bude problém s garancí minimální kvality těchto kurzů od těch soukromých firem. Ředitel pak může odklánět státní finanční prostředky určené na zvýšení kvalifikace technicky nebo přírodovědecky vystudovaného vysokoškoláka bez pedagogické kvalifikace na spřátelenou neziskovku, kterou si může zřídit kdokoli. Kvalitu akreditačních procesů nechci dál rozebírat, omezím se jen na konstatování, že i samo Ministerstvo školství připouští, že se jedná o víceméně formální proces.