Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající. Já vám mockrát děkuji za slovo. Já jsem se také přihlásil dneska dokonce dvěma přihláškami do diskuse o programu jednání. Ono se totiž skutečně ukazuje, že se nám nedaří, i přes proklamace vládní většiny, zařazovat opoziční návrhy. Ty opoziční návrhy leží v systému dlouhé měsíce, vlastně už můžeme po těch dvou letech říci, že tam leží i dlouhá léta. Dostanou číslo sněmovního tisku, na grémiu se pokoušíme našimi zástupci vždycky zařídit to, aby se dostaly na program jednání, přičemž odpovědí nám často bývá - bohužel - právě to, že jakoby těmi opozičními návrhy jsou přece senátní vratky. Máme přece výrazné zastoupení v Senátu a to, co nám ze Senátu sem do Poslanecké sněmovny chodí, to je přece ten opoziční materiál, o tom vy tady jednejte, to vytvořili vaši zákonodárci, vaši senátoři. To je samozřejmě velmi pokroucené vnímání reality, protože tady máme dvě komory Parlamentu a prostě ta druhá mívá i historicky jiné složení, než prostě ta komora dolní. A je zcela přirozené, že Senát, ať už v jakémkoliv složení, prostě bude vracet návrhy zákonů, a nebo přijde s vlastním návrhem, a to samozřejmě musí být chápáno jako něco zcela odlišného, než návrhy opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně, které jsou zařazovány do systému pod nějakým číslem a na které se prostě a jednoduše nedostává. Nedostává se na ně potom i se směšnou argumentací třeba pana premiéra, že nás vlastně o té věci chce informovat, jak o našem předsednictví v Evropské unii, chce nás o tom informovat, ano, když má tu možnost. A chceme (-li?) to zařadit jako bod programu jednání Poslanecké sněmovny, tak nám to prostě vládní většina neschválí.

Tady se ukazuje, že Poslanecká sněmovna bohužel funguje pouze tím způsobem, že jsou podporovány ty návrhy vládních poslanců, případně samotné vlády, a my snad ani nepočítáme, že nám ty naše zákonné návrhy budou schváleny. My ale chceme dosáhnout alespoň té situace, že nám budou umožněny k projednání. I proto jsem znovu navrhl, pokud se teď bavím o druhém bodu, tak potom to, vážený pane předsedající, samozřejmě zaměním, proto jsem i navrhl opět projednání sněmovního tisku č. 418, opět je to materie, o které už vládní koalice mluvila historicky jako o něčem, co by prosadit chtěla. To je novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Máme tady víc politických uskupení, která danou věc ve svém programu měla obsaženu a bohužel se prostě k tomu projednávání tady ne a ne dostat. Ten bod byl zařazen do systému už někdy před tři čtvrtě rokem, má číslo sněmovního tisku 418, ale ještě se prostě nikdy neobjevil v návrhu schůze.

My se skutečně domníváme, a z médií se dozvídáme, že přes 100 úřadů a státních institucí vyplatilo v roce 2014 - 2018 na náhradách škod a pokutách bezmála 2 miliardy Kč. Potom tady řešíme, že nám chybí 2 miliardy např. na sociální služby. Zákon už dnes umožňuje vymáhat škodu za nesprávná či pozdní rozhodnutí po úřednících, ovšem stát tak nečiní. My tedy říkáme, jednoduchou změnou zákona, pojďme z té dobrovolnosti, stát může vymáhat, udělat prostě povinnost, stát musí vymáhat. My na městech jako starostové jsme stále konfrontováni s realitou toho řádného hospodáře, a stejně tak by se přece měl chovat stát, když někdo má způsobenou nějakou škodu, v tom případě tu škodu má stát vymáhat. A já znovu říkám, to byla součást programu hnutí ANO, ten bod jsem tam našel. A opět, i to, co je v programu hnutí ANO, prostě není na půdě Poslanecké sněmovny projednáno, protože se to teď nehodí.

Dovolte mi ještě říci, jak to reálně bylo s vymáháním způsobené škody. Ministerstva vymáhala a vymohla pouhých 14 milionů Kč, což je z těch 2,1 miliardy pouhých 0,71 % z té celkové částky, kterou jsem tady uvedl. To je smutné. Za to by byli starostové na obcích hnáni k zodpovědnosti, skončili by trestním stíháním, chodili by dané vysvětlovat na policii, protože prostě oni tu škodu vymáhat musí.

Například Ministerstvo zemědělství zaplatilo na náhradách a pokutách 228 milionů korun a nevymohlo nic. To je asi vítěz v té soutěži o nevymáhání pokut v rámci České republiky. Já bych chtěl apelovat na to, aby poslanci tentokrát schválili zařazení daného bodu na program jednání. Můj návrh je pevně zařadit tento bod jako sněmovní tisk 418 na úterní odpoledne jako první bod našeho jednání. Děkuji vám za pozornost.