Byl jsem proto velice překvapen, že širší vedení města (městská rada) tvořené zástupci ODS, KDU - ČSL, SNK Oušťáci a přeběhlíků, doporučovalo městskému zastupitelstvu privatizovat jednu z ústeckých uliček. Šlo konkrétně o spojnici ulic Třebovské a Za vodou. Tuto uličku používají mimo jiných osob i některé děti coby nejkratší a nejbezpečnější cestu do základní školy. Nesouhlas s prodejem navíc vyjádřily také tři ze čtyř oslovených institucí a to konkrétně odbory stavební, rozvoje města a životního prostředí městského úřadu.

I přes to vše vedení města doporučovalo prodej do soukromých rukou. Pokud by většina zastupitelů navrhovanou privatizaci odsouhlasila, byla by ulička definitivně zlikvidována a připojena k soukromému pozemku. Jedna komunikační trasa pro občany města by tak přestala navždy existovat.

Stal se ale malý zázrak. Našlo se totiž dost osvícených zastupitelů, kteří nakonec zabránili vedení města v této privatizaci. Ke šťastnému konci tohoto příběhu tak zbývá pouze jediné. Aby městské vedení, tak trochu sobě navzdory, o „nechtěnou uličku“ začalo v zájmu občanů řádně pečovat. Kopřivy, hluboké výmoly a nezpevněný povrch dovolují totiž nyní průchod jen těm nejotrlejším.