Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové,

dovolte mi, abych se pár slovy vyjádřil k novele zákona o Národní sportovní agentuře.

Já osobně jednoznačně souhlasím v tom, že je potřeba vylepšit fungování Národní sportovní agentury. Tento úřad patří k jednomu z nejmladších v republice a přitom má na starosti obrovskou agendu. Rozděluje finance více než šesti tisícům dětských sportovních klubů, více než stovce národních sportovních svazů, tisícům sportovišť, a bylo by bláhové si myslet, že úřad vznikne jedním zákonem a bude takto fungovat po desítky let.

Za tři roky se udělalo v NSA hodně práce, nastavila se jasná a veřejná kritéria, podle kterých se rozdělují dotace a zároveň se objevily mezery, které je potřeba novelou zákona vyřešit a s tím naprosto souhlasím.

Bohužel ale tato novela nepřináší žádné řešení současných problémů českého sportu a jediné, co vznikne z této novely, je desetičlenná dozorčí komise z řad politiků. Nezlobte se na mě, ale opravdu je tu někdo přesvědčen, že problémy českého sportu vyřeší rada deseti lidí, která má dohlížet na agenturu? Já si to tedy osobně nemyslím.

Tato novela je ukázkou promarněnosti a zkažené příležitosti. Neustále padají slova o nutnosti zmenšit administrativní náročnost dotačních výzev pro kluby. Proč se něco neudělalo při této novele? Proč zákon vyžaduje po všech, tudíž i po dětském sportovním klubu z malé obce, který má například jen dvacet členů a od Národní sportovní agentury dostává na chod 30 tisíc korun ročně, aby musel dokládat při žádosti výpis z rejstříku skutečných majitelů spolku a další výpisy a potvrzení z finančního úřadu a podobně? Tato malé kluby, kterých jsou tisíce a mnohdy je vede jeden dobrovolník a nadšenec, který se dětem věnuje po práci, jsou zahlceny zbytečnou administrací, kterou ovšem vyžaduje zákon, nikoliv samotná Národní sportovní agentura. Proč na toto nijak nepamatuje tato novela, když už tu řešíme sport?