Podnětem ke svolání debaty bylo připomenutí památky obětí, ale také opakující se vyjádření některých politiků zpochybňující utrpení romského etnika za druhé světové války.
„Tragické milníky naší historie si musíme připomínat, stejně jako jejich oběti,“ zdůraznila Richterová a dodala: „Z vyjádření některých mých kolegů ve Sněmovně jsem nabyla dojmu, že mají bohužel jisté mezery ve vzdělání. I to byla jedna z motivací k organizaci dnešního kulatého stolu. Ti, kterých se to týkalo nejvíc, se nicméně nezúčastnili. Je to určitě škoda, protože věřím, že oprášení historických skutečností by jim pomohlo vyhnout se v budoucnu více než nešťastným výrokům. Chceme, aby informace byly dostupné, aby se už nikdo nemohl vymlouvat, že něco nevěděl.“
Podle Dariny Sedláčkové ze společnosti Živá paměť bylo cílem semináře připomenout tragické osudy našich romských spoluobčanů, kteří byli v období druhé světové války cílem systematické, rasově motivované nacistické perzekuce. Přítomný historik Michal Schuster účastníky seznámil se základními daty z daného období o pohybu Romů a o fungování pracovních a koncentračních táborů. Uvedl, že dle dostupných informací bylo v Evropě zavražděno mezi 250 a 500 tisíci příslušníků romského etnika. Přesnější počty je těžké stanovit, protože většina těchto lidí byla zavražděna během řádění komand SS, která systematicky likvidovala celé romské vesnice během postupu německých jednotek jednotlivými evropskými státy. Kulatého stolu se zúčastnil také Stanislav Svoboda, vnuk ženy, která přežila romský holocaust.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV