„Orbánovo Maďarsko se stalo zemí, která opouští demokracii. Konkrétní příklady fenoménu ‚informační autokracie‘ jsme se dozvěděli i na dnešním kulatém stole. Uspořádala jsem ho i kvůli některým poslancům či poslankyním, kteří chtějí pro Viktora Orbána české státní vyznamenání, ale už nezmiňují nebezpečí, které pro skutečnou demokracii Orbánem pozměněný systém představuje. Před volbami kupříkladu opoziční strany dostaly ve státní televizi pouhých pět minut času, nikoliv hodiny debat jako u nás,“ přiblížila Richterová svou motivaci pro setkání. Dále vystoupili se svými příspěvky Václav Štětka, sociolog médií, Martin Ehl, novinář a analytik a Ágnes Urbán, ekonomka a odbornice na média.

Jak zaznělo v úvodu, který přednesl politolog Hynek Melichar z Univerzity Palackého, situace médií v Maďarsku se změnila do podoby zvané informační autokracie. Ilustruje to například fakt, že opoziční strany dostaly v minulém volebním období, tedy za 4 roky, podle analýzy Ústavu nezávislé žurnalistiky pouze 18 pozvánek do státní televize. Dalším faktem je to, že pouze pětiminutový prostor pro jednotlivé opoziční strany před posledními volbami byl odvysílaný po ránu, mimo hlavní vysílací čas. Ve srovnání s českými živými debatami opozice s koalicí to je nepředstavitelné.

Václav Štětka se odborně zabývá rolí médií v demokraciích a působí na Loughborough University. Ve svém příspěvku prezentoval data dokládající sestup Maďarska v posledních deseti letech v hodnocení kvality demokracie mezi země, v nichž je kvalita demokracie ohrožena. To ve svých výzkumech potvrzují společnosti Freedom House i Reportéři bez hranic. Podíl na tomto vývoji má řada kroků, které Orbán aktivně činil od voleb v roce 2010, kdy se chopil moci. Mezi ně patří změny mediálního zákona včetně pravomoci ukládat v přepočtu na koruny až 17 milionové pokuty, odebírání vysílacích licencí, začlenění dříve samostatných veřejnoprávních médií do jedné agentury či fondu MTVA, ale například i špionážní praktiky mířené na opoziční novináře a politiky (aféra Pegasus).