Klidné a rychlé rozdělení Československa před 30 lety byl malý zázrak. Rozpady jiných federací, jako byly Sovětský svaz a Jugoslávie, jež se rozdělily zhruba ve stejné době, poznamenaly ozbrojené konflikty a často dodnes trvající nevraživosti. Po roce 1993 vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem na několik let zatížily pouze některé spory, související s nedořešenými hlavně majetkovými záležitostmi. Je skvělé, že jsou mezi oběma zeměmi nadstandardní vztahy, což je zapříčiněno díky společnému soužití v jednom státě po většinu 20. století a také jazykovou blízkostí, vzájemně existujícími ekonomickými, rodinnými a kulturními kontakty.  

Jedním ze zásadních kroků při vzniku dvou samostatných států bylo rozdělení ekonomiky a financí. Slovensko se v průběhu 30 let vzdalo vlastní měny a zavedlo v roce 2009 euro. Česká republika zůstala u koruny, což hnutí SPD zásadně podporuje. Celá řada expertů tvrdí, že díky nepřijetí eura se české ekonomice daří lépe než té slovenské. Rozdílů je ale více a ve většině parametrů je na tom lépe Česká republika. Například průměrná hrubá mzda byla u nás ve druhém čtvrtletí roku 2022 zhruba 39 tisíc korun, na Slovensku v přepočtu asi 31 tisíc korun.

Výkon české ekonomiky podle posledních dat Eurostatu dosahoval loni celkem 92 procent průměru zemí EU. Na Slovensku to bylo jen 69 procent. Česká republika má také nižší nezaměstnanost, která byla v říjnu 3,5 % a na Slovensku ve stejném měsíci 5,9 %. Nejen tyto ekonomické aspekty jsou jedním z hlavních důvodů, proč u nás také pracuje stále více Slováků. Český statistický úřad (ČSÚ) jich eviduje přes 214 tisíc. Naopak na Slovensku pracuje jen zhruba 6,5 tisíce Čechů.

Rozdělení Československa před 30 lety bylo pro spoustu lidí překvapením a názory na to, zda to byl správný či špatný krok, se dosud liší. Češi jsou v otázce rozdělení společného státu rozděleni půl na půl, u Slováků je podpora rozdělení společného státu vyšší (pro se vyjádřili téměř dvě třetiny respondentů). Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní televize obou zemí, který proběhl v prosinci minulého roku. Před třiceti lety byly výstupy z provedených průzkumů téměř totožné, pro rozdělení byli hlavně Slováci. Občané ale z prosincového průzkumu z roku 2022 litují, že o rozdělení lidé nerozhodovali v referendu. V České republice si to myslí 76 procent oslovených, na Slovensku tuto možnost podpořilo 86 procent respondentů.

Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje, že o zásadních věcech by se mělo rozhodovat v celostátním referendu. Příslušnou novelu ústavního zákona o celostátním referendu jsme opět i v tomto volebním období předložili do Sněmovny k projednání. Občané musí mít právo v referendu rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti České republiky.