Tento záměr se začal hned od jeho založení realizovat a zájem o tento spolek stoupal nejen v Praze, ale i na venkově. Postupně se jeho činnost neomezovala jen na tělovýchovu a vliv Sokola se zásadně podílel na československém dění kulturním, sociálním, ekonomickém a politickém a stal se takřka zástupným symbolem českého národa a samostatného státu.

Hnutí SPD podporuje činnost Sokola a celá řada našich členů v něm aktivně působí, ať v rolích funkcionářů, trenérů nebo cvičenců. Sokol působí ve více než 1.000 obcích po celé republice, od velkých měst až po nejmenší vesnice, kde nabízí pro své členy možnost se věnovat výkonnostnímu sportování v osmdesáti druzích sportu. Mimo to nabízí Sokol i další aktivity pro zájemce, které vedou k všestrannému rozvoji těla i ducha. V současné době má Sokol více než 160 tisíc členů a velmi nás těší, že téměř polovina z nich je mladší 18 let. Právě mezi mladými členy je připomínán a šířen odkaz Sokola, podporující morální hodnoty a lásku k rodné vlasti.

Sokol je vlastenecký v nejlepším slova smyslu, neboť vede příkladně své členy k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. To, že byli členové Sokola pravými vlastenci hájící sokolské hodnoty (sport, občanství, komunita, osobnost, laskavost) prokázali hlavně v těžkých dobách. Sokol velmi výrazně přispěl ke vzniku samostatného Československa a od svého začátku patřil mezi nejvýznamnější masové organizace, které v zahraničí pomohly ke vzniku Československa. Mezi lety 1938 až 1945 se postavil do zahraničního i domácího odboje a díky zahraničním sokolským jednotám vlastně Sokol přežil i období komunistické totality.

Za zmínku stojí připomenutí 7. všesokolského sletu v r. 1920, který proběhl ve vlastenecké euforii ke vzniku 1. republiky, a 10. všesokolský slet v roce 1938, který se stal nezapomenutelnou manifestací v době ohrožení republiky. Skladba mužů „Věrni zůstaneme“ byla symbolem sokolské lásky k vlasti. Zazněl zde i chorál „Ktož sú boží bojovníci“. Pak přišel tragický Mnichov; Mnichovská dohoda byla dojednána 29. září 1938 a po půl noci také podepsána. Německá vojska obsadila 15. března 1939 české země, a nastalo těžké období i pro Sokol, neboť začalo zatýkání vlastenců. V průběhu 2. světové války splnilo sokolstvo za velkých obětí svůj úkol vůči vlasti a věřilo, že po jejím skončení obnoví svou slavnou historii. XI. všesokolský slet v roce 1948 byl ale na dlouhou dobu posledním veřejným vystoupením Sokolů. Hlavních dnů v Praze se zúčastnilo 180.000 cvičenců, kteří v průvodu projevili nesouhlas s komunistickou vládou po politickém převratu. Po sametové revoluci v roku 1989 je Sokol opět obnoven.

Hnutí SPD vždy bude podporovat činnost Sokola, neboť své členy vede k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. To prokázali v těžkých dobách, kdy celá řada z nich položila za tyto hodnoty svůj život.